Nejvyšší
soud ČR
Burešova 20
657 37 Brno
657 37 Brno
Prostřednictvím
Okresního
soudu v Prostějově
Havlíčkova 16
797 09 Prostějov
Sp. zn. OS Prostějov: 3 Nt
1151/2014
Sp.zn. KS v Brně: 3 To 317/2015
Dovolání dle § 265 b odst. 1. písmena e), g), j) a k) trestního řádu k usnesení Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 3 Nt 1151/2014 ze dne 26. 5. 2015 a Krajského soudu v Brně sp. zn. 3 To 317/2015 ze dne 14. 10. 2015
Dovolatel:
Dušan
Dvořák, MMCA
nar.
12. 1. 1962
Tylova
963/2
779
00 Olomouc
Advokát:
Mgr. Pavel Andrle
Advokát, ev. č. 13943
Kratochvílova 624/43
750 02 Přerov
Přílohy
Plná moc obhájce
Přílohy dle textu.
I
Usnesením Krajského soudu v Brně sp. zn. 3 To 317/2015 ze dne 14. 10. 2015 doručeného advokátu dovolatele dne 7. 12. 2015 byla dle § 148, odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítnuta jako nedůvodná stížnost dovolatele na usnesení Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 3 Nt 1151/2014 ze dne 26. 5. 2015 o ochranném opatření ve formě zabrání věci podle § 104 odst. 1 trestního zákoníku. Dovolatel se s usnesením Krajského soudu v Brně neztotožňuje a za využití § 265b odst. 1. písmena e), g), j) a k) trestního řádu k usnesení Krajského soud v Brně podává v zákonné lhůtě proti výroku, že zabraná věc propadá státu, protože dovolatel spáchal trestný čin, toto
DOVOLÁNÍ,
které odůvodňuje následovně.
II.
Kontext
dovolání
1.
Dovolání se týká čtvrtého obvinění dovolatele.
Dovolání již prošlo rozhodnutím Nejvyššího soudu (dále jen NS), a to dne 10.
12. 2014 č. j. 6 Tdo 1493/2014. NS v daném usnesení opětovně v rozporu
s důkazy, judikaturou a čl. 267 Smlouvy o fungování EU (dále jen SFEU) nepoložil předběžné otázky Soudnímu dvoru
EU (dále jen SDEU).
2.
Dovolatel byl po zveřejnění výzkumu Konopí je
lék/Cannabis is The Cure v letech 2010 - 2015 celkem 8 x obviněn, z toho 5x za nedovolenou výrobu a distribuci OPL,
další obvinění s realizací výzkumu rovněž přímo souvisela. Majetky
z výzkumnické farmy v Ospělově, která je ve vlastnictví rodiny dovolatele,
byly vždy zkonfiskovány a rodina zažila 5 domovních prohlídek, i přes 15
marných žádostí o policejní ochranu a spolupráci od roku 2009, viz http://konfiskace.blogspot.com/
3.
Finanční správa nepovolila v roce 2010 uznat
investice do výzkumu s tvrzením odporujícím §§ 29 a 5, ost. 5 zákona o
návykových látkách (dále jen ZoNL). Na http.://nahrada-skody.blogspot.com/
je v rozhodnutí Finančního úřadu hl. města Prahy ze dne 28. 8. 2014 č. j.
5345904/14/2000-00500-106444, doloženo, že finanční správa odmítala zdanit konopí s vadnou právní argumentací dle § 37,
odst. 2 starého občanského zákoníku: „Právní
úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný.“
4. V páté – aktivní - ústavní
stížnosti dovolatele č. j. II ÚS 3196/2015 ze dne 28. 10. 2015 na http://constitutional-court.blogspot.com/,
na kterou dovolatel v plném rozsahu
odkazuje pro obsáhlý důkazní materiál (bez klíčových dodatků 1-7 je
stížnost č. j. II ÚS 3196/2015 uvedena na straně 455- 494 spisu), je doloženo, že dovolatel byl
v prvním trestním řízení bez důkazu
odsouzen a také přes doložení nevymahatelnosti trestního zákoníku a ZoNL z unijního práva, legality svého
jednání, záhadného enormního úbytku zkonfiskovaného majetku a nevyšetřovaných
zločinů spáchaných na občanech.
5. Nejvyšší soud však v prvním
trestním řízení dne 27. 10. 2011 v usnesení
č.j. 8
Tdo 1231/2011
nepřisvědčil argumentaci dovolatele a nepodal předběžné otázky Soudnímu dvoru
EU (dále jen SDEU) se zjevně mylnou
argumentací odporující důkazům, zákonům, judikatuře a mezinárodním
závazkům i odkazované databázi TRIS. NS označil dovolání za zjevně nedůvodné,
takže dovolatel navíc dostal vysokou pokutu za nepatřičné dovolání.
6. Stížnosti na
porušení zákona odmítl projednat
Ústavní soud a označil je - bez vyrovnání s kvalifikovanou argumentací napadající
mylné rozhodnutí NS – rovněž za zjevně nedůvodné, viz ústavní stížnosti na http://ustavni-soud-dukazy.blogspot.com/, stejně tak jednal vždy Evropský soud pro
lidská práva, viz http://echr-coe-int.blogspot.cz/.
Rovněž Evropská komise nepodala doložené hrubé porušení práva Společenství k řízení
u SDEU, viz http://court-european.blogspot.com/
7.
Po rozhodnutí NS č.j. 8 Tdo 1231/2011 byla v roce 2012 legislativa ČR změněna o právní argumentaci
dovolatele, jak je doloženo v souvislostech a na důkazech v ústavní
stížnosti č. j. II ÚS 3196/2015 a přílohách na http://constitutional-court.blogspot.com/Dovolateli
však nebyla práva přiznána, a to ani za situace, kdy podněty ministru
spravedlnosti podávali ode dne 18. 5. 2012 desítky občanů a nevládních
organizací včetně řady olomouckých nevládních organizací a osobností jako např.
emeritní rektorka ÚP prof. MUDr. Et PhDr. Jana Mačáková, CSc., čestná člen
výzkumu Konopí je lék. Dodejme, že prof. Mačáková podala společně
s dovolatelem a dalšími opakovaně legislativní návrhy a petice, viz http://cannabisterapie-petice.blogspot.com/
8.
Konkrétně došlo k tomuto – dle
dovolatele – kartelovému jednání: 1)
došlo ke zcela radikální změně trestní definice konopí pro trestní právo
(novelizace přílohy 1. A. 1 vyhlášky 455/2009 Sb. naprosto kreativní vyhláškou
č. 3/2012 Sb. s platností od 5. 1. 2012) odporující zákonným definicím dle
§ 2 písm d) ZoNL a ustanovení trestní definice dle vyhlášky č.455/2009 Sb.
s ohledem na jistoty občanů při zavedení nového trestného činu
nepovoleného pěstování konopí (viz důvodová zpráva k vyhlášce č. 455/2009
Sb. a účelová důvodová zpráva k vyhlášce č. 3/2012 Sb. při novelizaci, kdy
SZ změřilo celou zhomogenizovanou rostlinu, což policie nikdy nečinila, a zjistilo, že nepřekračuje
limit THC), 2) Dne 20. 2. 2012 byl
do Sněmovny předložen zákon č. 50/2013 Sb. (konopí do lékáren) a ten bez
notifikace řady základních technických předpisů ZoNL ve smyslu Směrnice
98/34/ES k výrobě konopí jako léku účelově změnil limit THC v konopí pro pokusnické bádání
v § 5, odst. 5 ZoNL na obsah do 0,3% THC v cannabis herba („kopírující
novou trestní definici rostliny konopí dle vyhlášky č. 3/2012 Sb.“) a 3) notifikací č. 2012/329/CZ novelizace
§ 5, odst. 5 ZoNL dne 22.
8.2012 bylo
pokusnické bádání a zacházení s konopím bez povolení změněno na zahradnické
zpracování zákonem č. 273/2013 Sb. s platností od 1. 1. 2014, čímž bylo explicitně
potvrzeno, že ZoNL je technickým předpisem ve smyslu Směrnice 98/34/ES a NS byl
povinen podat předběžné otázky SDEU. Nikdo – ani Komise, ani občané ČR - se však nedozvěděl, kdo kde registruje,
prodává/ vydává certifikáty na legální odrůdy semen konopí 1) do 0,3% THC
v celé rostlině s kořenem, 2) do 0,3% THC v celé nadzemní rostlině
s vrcholíky a 3) do 0,3% THC ve vrcholících (cannabis herba). Certifikáty
jsou pro rostliny s max. 0,2% THC v cannabis herba pro pěstování nad
100m2/osobu dle normy EU.
9. Dovolatel byl dne 4. 9. 2012 soudkyní
JUDr. Markétou Písaříkovou z OS Praha 3, se kterou neměl nikdy nic
společného a která neoprávněn jednala jako jeho zákonná soudkyně, navržen k omezení právní způsobilosti. Soudkyně
se podepisovala jako předsedkyně senátu civilní žaloby dovolatele, kterou však,
jak soud potvrzuje, nikdy nebyla,
viz http://bolsevici.blogspot.com/
- viz úvod
10. V podání VSZ Praha ze dne 31.
1. 2016 je doloženo nešetření řady trestných činů soudců a státních
zástupců včetně jednání dané soudkyně Písaříkové a státními zástupci OSZ a MSZ Praha s opakovanými sděleními
(naposledy 19. 1. 2016), že SZ nemají žádný trestní podnět na danou soudkyni Písaříkovou přes doložení podání podnětů
na podatelnách OSZ Praha 3 a MSZ v Praze v roce 2014 i 2015, viz http://vrchni-statni-zastupitelstvi.blogspot.com/
11. Ve spisu na stranách 131 a-134 a 179 -183 jsou doložené zločiny soudců a státních zástupců dle
§ 401 a dokonce i dle čtvrtého odstavce § 149 trestního zákoníku potvrzené
lékaři včetně soudního znalce. Citujme ze společného stanoviska zástupců
zřizovatelů Edukativní konopní kliniky policejnímu prezidentovi ze dne 11. 5.
2011 „…. v důsledku konfiskací byli zabiti
a zmrzačeni lidé …“ Znalec Matlach soudu 11. 5. 2011 „….došlo k fatálním následkům.“. MUDr. Skřivánek dne
24. 8. 2014 v žádostí ESLP o aplikaci čl. 39 a vedení stížnosti jako
naléhavé „… žena může zemřít, pokud
se bude muset vrátit do své země., terapie pokračuje zdárně …“ MUDr. Budařová
dne 6. 9. 2010 nejvyššímu státnímu zástupci„…dochází k zneužití pravomoci a poškozování cizích
práv a šíření poplašné zprávy …“ Pokud jde o členy výzkumu, kteří
v důsledku konfiskací zemřeli, tito byli dále řádně označeni jménem i
v ústavních stížnostech a trestních podnětech, žádný stupeň SZ a justice
s tímto jednáním napadaným od roku 2009, resp. 2005 nevyrovnal.
12. Na straně 495 spisu je volně ložená brožura s odborným programem
mezinárodní konference Cannafest v Praze v roce 2014 s anotací
přednášky dovolatele o léčbě diabetes dne 8. 11. 2014, kdy stěžovatel doložil
již v roce 2008, že cannabisterapie dokáže
vyléčit tzv. diabetickou nohu před amputací (500 tisíc Kč tratných nákladů
je v zdravotnictví rok po amputaci, dle studie Diabetologického centra!). Dovolatel
úspěch terapie dokládal v roce 2011 s MUDr. Hubeňákovou i na
fotografiích (viz vyjádření MUDr. Iriny Hubeňákové na straně 131 ze dne 18. 4.
2014). Zkonfiskované konopí z Ospělova mohlo zachránit možná až 10 tisíc
končetin diabetiků, což je roční počet amputací diabetických končetin v ČR
dle ÚZIS. I kdyby úspěch terapie byl jen 50%, byt dovolatel nemá jedinou
reklamaci, jde mnohamiliardové škody
ročně, nehledě na to nejdůležitější, utrpení a sociální dopady pro celou rodinu
postiženého.
13. Situace nevyšetřování trestních podnětů na prostějovské soudce a státní
zástupce se každý rok po konfiskacích opakuje a opětovně v roce 2015
všechny stupně SZ odmítly nechat podnět řádně prošetřit a opětovně NSZ stížnost
na VSZ předalo zpět a VSZ zase zpět nižším složkám SZ. Společnost Cannabis is
The Cure, z.s. zastupující poškozené, podala proto dne 28. 1. 2016 stížnost ministru spravedlnosti s doloženými důkazy
porušení zákona a nálezů Ústavního soudu k zapřenému základnímu právu na řádné
prošetření trestního podnětu, kdy navíc KSZ Brno se souhlasem VSZ Olomouc
nepravdivě tvrdí, že tyto zločiny posoudil NS v předchozích řízeních
dovolatele, což se nikdy nestalo, viz http://ministr-spravedlnosti.blogspot.com/,
stejně tak byl podán – po označení povinného od GIBS a premiéra - podnět ÚOOZ
vedený od 27. 1. 2016 pod č.j,. UOOZ-73-23/ČJ-2016-2900KR,
viz http://ministerstvo-vnitra.blogspot.com/
14. Ve spisu je na straně 305 a 373
doložen znalecký posudek MUDr. Jiřího Švarce č. 750 ze dne
8. 4. 2015 a protokol řízení u OS v Olomouci dne 14. 5. 2015 (sp.
zn.. 5 Nt 120/2014). Znalec uvedl, že důvod, proč byl dovolatel označován
v trestních řízeních za právně nezpůsobilého, vidí v tom, že
předchozí znalci se nezabývali duševním stavem v době skutku, ale řešili
právní otázky, dále uvedl, že spirituální zkušenosti nejsou bludy, stejně tak
pocit justiční zvůle, že problém dovolatele není psychiatrický, ale právní a že
pěstování konopí je nechorobné. Uvedl, že nejen on by vždy potvrdil právní způsobilost dovolatele.
15. Trestní
oznámení na znalce za falšování posudků na dovolatele, útisk a poškozování
cizích práv odmítaly v letech 2013 -2015 všechny stupně SZ šetřit, když
policie s ohledem na subsidiaritu trestní represe a údajně vysoce odborný
problém podnět vždy odložila. Dovolatele
byl nezpůsobilý např. od dubna do září 2008 a 2009, kdy získal řadu českých a
mezinárodních cen včetně ceny EU, napsal a vydal knihu o historii kraje
výzkumnické farmy, založil odbornou společnost Konopí je lék,o.s. a další dva
zřizovatele Edukativní konopné kliniky, na kterou přispěl pražský magistrát
včetně vybudování pěstírny 1,1 mil. Kč, viz vyjádření MHMP na http://praha-eu.blogspot.com/ - bod 3,
podal první legislativní návrh civilizovaného a právního řešení dané
problematiky, zapojil lékaře do výzkumu, uspořádal turné, vyúčtoval pod
auditem, náročně granty EU, uspořádal dva festivaly poezie, vybudoval odborný web
www.konopijelek.cz , který se se stal
součástí dat Národní knihovny, spolupodílel se na základním vládním prohlášení
ČR pro vedení EU v roce 2009 „Evropa bez bariér“ atd. atd.
II.
Pochybení
Nejvyššího soudu v předchozích řízeních s dovolatelem
č. j. 8 Tdo
1231 /2011, 6 Tdo 1493/2014 a 11 Tdo 181/2015
16. Odsuzující
rozsudek okresního a krajského soudu prvního obvinění dovolateli potvrdil NS
dne 27. 10. 2010 č. j. 8 Tdo 1231 /2011.
17. Následně byla v roce
2012 veškerá obvinění proti dovolateli stažená pro světově unikátní DG
dovolatele, že vždy od září, když roste konopí ztratí dovolatel příčetnost a
nechápe, že páchá zločin.
18. Argumentace
žaloby a obecních a odvolacích soudů v řízeních o ochranném opatření
k zabrání věci pak pouze odkazovala na odsouzení dovolatele a zcela ignorovala důkazy, obhajobou marně žádaní svědky
a kvalifikovanější právní analýzy (viz spis 201 -2012, 331 -351).
19. Proto je
nezbytné se vyrovnat primárně s mylnými
rozhodnutími NS, nikoliv usnesením soudů, která na usnesení NS pouze
odkazovala.
20. Judikatura
Nejvyššího soudu dne 23.7.2006 č.j. 3 Tdo 687/2006 a nález Soudu č.j. II. ÚS
254/08 z 18. 11. 2008 určili, že konopí
není prekurzor, neboť pěstování konopí není výroba drog „protože konopí
je již samo o sobě omamnou a psychotropní látkou, není pěstování konopí samo
o sobě výrobou drog.“
21. NS č. j. 8 Tdo 1231 /2011 bez důkazu ve spisu a rozsudcích
a v naprostém rozporu s praxí stěžovatele rozhodl, že dovolatel
vyráběl z konopí THC (a porušoval § 15 písm e) ZoNL) a rozhodl, že konopí je prekurzor. Žádný
takový důkaz, že dovolatel vyráběl THC však neexistoval a obecní, ani krajský
soud toto neuvedl v rozsudcích.
22. Avšak mylné
tvrzení, že konopí je prekurzor, odporující judikatuře a nálezu Soudu se
stalo v případě dovolatele pro Nejvyšší soud (č. j. 8 Tdo 1231 /2011) záminkou nepoložit předběžné otázky SDEU.
23. NS aby nemusel položit předběžné otázky SDEU uvedl, že Nařízení ES č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog
bylo implementováno do ZoNL.
24. Kromě toho, že
konopí není prekurzor, Nařízení ES
nejde implementovat do zákona. To vyloučil nález č. j. Pl. ÚS 50/04 ze
dne 8. 3. 2006. Citujme nález k Nařízení ES č. 1609/2005: … Nařízení ES „je
bezprostředně aplikovatelné v právu členských států a nepředpokládá
další implementaci ve vnitrostátním právu…“.
25. NS rozhodl opakovaně
v rozporu s doloženou judikaturou a podrobnou analýzou unijního práva ke
Směrnici 98/34/ES a konopí a ZoNL (strana spisu 201-2012) a odkazovanou
veřejnou databází TRIS a v dalších řízeních tuto argumentaci NS zapíral
i přes doloženou notifikací novely ZoNL dle povinnosti Směrnice 98/34/ ES č. 2012/329/CZ.
26. NS mylně uváděl, že ZoNL není technickým předpisem ve smyslu Směrnice a
není jej potřeba oznamovat při změně pravidle výroby konopí.
27. Na straně 130 spisu předseda
UNMZ dne 12.9.2014 pod č.j. 087780/500/2014 potvrzuje notifikaci č.
2012/0329/CZ novelizací § 5, odst.
5, 8, 24 odst. 1 písm. a) a § 29 písmeno a) bod 1 a § 29 písm b) ZoNL a sděluje, že zákon č. 50/2013 Sb. (konopí
do lékáren) měl být notifikován!
28. Nepoložení předběžné otázky SDEU bylo učiněno v rozporu s článkem 267 SFEU a nálezy Soudu č.j. II. ÚS
1009/08 ze dne 08.01.2009.ve věci Pfizer, body 22 a 30, dále sp. zn. II.
ÚS 1658/11 ze dne 29. 11. 2011 a sp. zn. II. ÚS 2504/10 ze dne 10. 9. 2012.
Tyto nálezy označily takové jednání z úmluv povinné poslední soudní
instance členské země za porušení základního práva na spravedlivý proces a zákonného
soudce, v případě dovolatele pak také porušení základního práva na
udělení trestu toliko na základě zákona.
29. Ústavní soud
dne 5. 1. 2015 pod č. j. SPR. ÚS 578/15 k žádosti dle infozákona uvedl na
otázku, zda nějaká rozhodnutí Ústavního soudu zrušila předchozí nálezy a
judikaturu ustavenou nálezem II. ÚS 254/08, pokud jde o statut konopí, Pl. ÚS 50/04,
pokud jde o transpozici nařízení ES/EU, II. ÚS
1009/08, pokud jde o ústavní důsledky nepoložení předběžné otázky.
K tomuto US uvedl.
24. „Tyto
nálezy platí a nebyly žádným pozdějším rozhodnutím „zrušeny“.
30. Pokud jde o
přírodovědný důkaz, že konopí není prekurzor, toto rovněž uvádí soudně znalecký
posudek Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ze dne 10.
8. 2015 č. 1/1- 2015 podepsaný prof. RNDr. Zdeňkem Dvořákem, DrSc., Ph.D. a
schválený děkanem fakulty prof. RNDr. Ivo Frébortem, CSc., Ph.D. Tito znalci
rovněž potvrdili studiemi doložená tvrzení znalců doc. RNDr. Petera Ondry, CSc.
a doc. Lumíra Hanuše, DrSc. o zcela odlišném obsahu THC v odlišných vzorcích
– částech konopí, což je uvedeno společně na http://univerzita-palackeho.blogspot.com/
31. Výše označení
znalci shodně uvedli a zejména znalec Hanuš doložil řadu studií, že je zásadní
rozdíl v obsahu účinné látky THC v konopí dle určeného vzorku
k měření, s čímž se žádný soud včetně NS rovněž nikdy nevyrovnal.
32. Rozhodnutí NS č. j. 8 Tdo 1231 /2011 zcela pominulo od počátku stěžovanou ztrátu 90% zkonfiskovaného
konopí a zákonnost měření THC!
33. V rozhodnutí NS č.
j. 11 Tdo 181/2015 bylo uvedeno další mylné tvrzení odporující důkazům ve spisu, že policie měří obsah THC
v konopí dle EU normy, opětovně však v rozporu s důkazy a
posudkem znalce Ondry a Hanuše (strana spisu 185 -200) a důkazy, že policie
v letech 2012 a 2014 naměřila nad limit u uznaných odrůd s limitem do
0,2% THC, což byl cílený záměr dovolatele.
34. Policie
ČR přitom dne 10. 7. 2012 č. j. KRPM-10487/TČ-2011-141271 zakázala (stejně jako OSZ) provedení
vyšetřovacího pokusu dle § 104 c) trestního řádu pro zjištění rozdílnosti měření
obsahu THC u uznané odrůdy konopí Finola a Carmagnola a odrůd dovolatele
species Friedrich Nietzsche dle trestní,
unijní a správní definice vzorku konopí a
u trestní definice do 5.1.2012 a definice po novelizací nařízením č. 3/2012 Sb.
35. OSZ
a Policie ČR vyšetřovací pokus nepovolili
z důvodů zbytečnosti
36. Dodejme,
že u těchto uznaných odrůd neomamného konopí Carmagnola a Finola policie v roce
2012 a 2014 naměřila nad limit THC.
37. Z tohoto
důvodu bylo zcela oprávněně žádáno dne 25. 3. 2015, aby do řízení o propadnutí
věci bylo zahrnuto všech 1200
zkonfiskovaných rostlin (bod 7, strana 176 spisu), nikoliv symbolický počet
zkonfiskovaných rostlin uvedený v usnesení, protože naprostá vágnost
měření obsahu THC a určení vzorku neříká
nic o limitu látek v rostlinách, nehledě na účel pěstování, který je klíčový a je klíčový u odrůd
s obsahem nad 0,3% THC i u odrůd pod 0,3 %THC a podepřen unijní a českou
judikaturou netrestnosti (výzkumu a) léčby.
38. K neexistenci zákonné policejní normy
určující vzorek konopí k měření obsahu THC (porušení čl. 39 LZPS) dodejme protichůdné tvrzení
KS Brno ze dne 20. 2. 2012 (strana spisu 340) a ministra vnitra Chovance ze dne
22. 7. 2015, že policie měří THC a určuje vzorek podle normy OSN, nikoliv EU,
jak uvedl NS, viz bod 1 na http://bolsevici.blogspot.com/
39. Měření obsahu
THC v konopí mělo býti od 1. 1. 2010 dle definičního vzorku dle trestního
práva, a to ze vzorku celého objemu rostliny konopí dle přílohy 1.
A. 1 nařízení č. 455/2009 Sb. ve znění předpisu do vysoce kreativní novelizace
nařízením č. 3/2012 Sb. s platností od 5. 1. 2012, tzn. rostlina měla být zvážena, zhomogenizovaná a následně měla proběhnout kvantitativní analýza reprezentativního vzorku.
40. Takový důkaz
žaloba nikdy nedoložila ani
po novelizaci vysoce kreativní normou č. 3/2012 Sb. odporující zákonným
definicím a normě EU, byť je to pro posouzení trestnosti zásadní a rozdíly v naměřených hodnotách mohou
být až stonásobné dle odrůdy a vzorku
k měření – viz výše odkazované posudky znalců a nákladná srovnávací
studie.
41. Důkazem kreativity
v trestním právu v měření obsahu THC v konopí je sdělení ředitele
Kriminalistického ústavu dne 31.1.2013 č.j. KUP-1803-1/ČJ-2013-2303MR, viz bod
5 na http://cannabis-dukazy.blogspot.com/,
že policie měří obsah THC podle toho, k jakému účelu jej kdo pěstuje, že
policie neměří dle trestní definice konopí dané do 5.1.2012 nařízením č.
455/2009 Sb., ale dle § 2 písmeno d) ZoNL (bez uvedení konkrétní ze tří
odlišných definic), protože vládní nařízení č. 455/2009 Sb. určené pro
trestní právo je podzákonná norma!
42. V bodu 5 na
http://cannabis-dukazy.blogspot.com/
je doloženo, že jiný útvar policie rozhodl (16. 7. 2015 pod č. j.
KRPM-80260-17/ČJ-2015 1400PI), že měří obsah THC právě podle podzákonné definice
vzorku konopí v příloze 1. A. 1 nařízení č. 3/2012 Sb.
43. Dokladem absolutního voluntarismu v trestním
právu je pak sdělení ředitele Kriminalistického ústavu dne 28. 2.2013 č.j.
KÚP-15853-3/ČJ-2013- 230100 a Kanceláře ředitele Jihomoravské policie dne
19.3.2013 č.j. KRPB- 62944/ČJ-20130600PI , že
policie zváží celou rostlinu, oddělí stonek, větvičky a semena, vše
zváží a váhu těchto částí rostliny s nulovým obsahem dopočítává ke stanovení
obsahu THC v celé rostlině, kdy se měří laboratorně jen zhomogenizovaná
herba (vrcholíky) –neřečeno sice z které části rostliny a jak velké a kdy,
ale, což je klíčové, zcela jinak než
policie Olomouckého kraje.
44. Policie Olomouckého
kraje (resp. OKTE Frýdek Místek) v roce 2014 a 2015 přiznala, že v Ospělově
zkonfiskované konopí v letech 2009 – 2014 vůbec neměla nikdy ani zvážené, a to ani podle jedné ze
tří zcela odlišných zákonných definic konopí (tedy odlišných na obsah
účinných látek) uvedených v § 2 písm d) ZoNL, nebo zvážené dle normy EU (50
kusů vrcholíků 30 cm velkých).
45. Že policie
konopí nikdy ani nezvážila doložila rozhodnutími dne 23.9.2014 pod č.j. KRPM –
120672-3/ČJ-2014-1400AP, dne 1.12.2014 pod č.j. KRPM – 120672-10/ČJ-2014-1400AP
a dne 3.4.2015 č.j. KRPM-33089-4/ČJ-2015-1400AP, viz bod 5 na http://cannabis-dukazy.blogspot.com/
46. Takové důkazy
měl NS k dispozici v odmítnutém dovolání č. j. 11 Tdo 181/2015
včetně dalšího důkazu trestní kreativity, kdy ředitel KÚ uváděl, že měření
obsahu THC v konopí z celého nadzemního vzorku rostliny dle jedné ze
tří definic dle § 2 písm. d) ZoNL se
děje na dožádání policejního orgánu,
kdy toto rozhodnutí nemůže nyní dovolatel nalézti a doloží jej posléze.
47. Sdělení
policie 19.3.2013 č.j. KRPB- 62944/ČJ-20130600PI, že policii při měření obsahu
THC legislativní změny nezajímají je
rovněž dostatečně výmluvné, když rozdíl obsahu látky je pak diametrálně odlišný,
policie tvrzení pro Open Royal Academy dokonce zveřejnila jako vzorové sdělení pro
veřejnost, jak při měření postupuje http://www.policie.cz/clanek/metodika-mereni-thc.aspx
48. Z hlediska
zákonné definice vzorku k měření na obsah THC lze s výhradami nálezu
Soudu ze dne 23. 7. 2013 č. j. Pl. ÚS
13/12 k porušení čl. 39 LZSP a nemožnosti udělení trestu určeného
podzákonným předpisem, nikoliv zákonem, označit jako zákonný vzorek měření definici konopí dle § 2 písm. d)
ZoNL
49. V § 2 písm. d)
ZoNL jsou však 3 zcela odlišné definice
konopí (kvetoucí vrcholík/plodonosný vrcholík/ celá nadzemní část rostliny
konopí s vrcholíky) s extrémním rozdílem účinných látek dle
jednotlivých definic, což je doloženo nákladnou srovnávací studií Open Royal
Academy, kterou prováděl znalec doc. RNDr. Peter Ondra, CSc., viz http://konopijelek.blogspot.com/Nebo
případně mělo dojít k upravení unijní normy na definici konopí dle ZoNL a český
limit THC do 0,3% THC v celé rostlině dle přílohy 1 Nařízení ES č.
1122/2009, viz http://eu-commission.blogspot.cz/(v metodice je určeno
množství, místo a doba sběru, charakter směsi k měření a jeho určení,
limitní termín zrání).
50. Nic z toho nebylo nikdy žalobou a
soudem nikdy dodrženo, ani doloženo.
51. Protože tato věc a její význam přesahuje oblast
této kapitoly a dotýká se práva OSN a EU, je odrůdám konopí věnována samostatná
kapitola týkají se práva OSN a EU ve světle rozhodnutí NS v roce 2006 a
2008.
52. Rovněž nedošlo k vyvrácení mylného výroku NS č. j. 8 Tdo 1231 /2011, že pěstitelé konopí do 100m2/osobu pěstitební plochy musí
mít povolení k pěstování a zacházení s konopím k účelům pokusnickým. Jak jinak by
bylo možné získat povědomí o odlišných genetikách a jejím složení a účincích
než pokusnickým bádáním? Ať NS určí nebo uvede, dok je povinným regulátorem,
všechny složky exekutivy sdělují, že oni nejsou povinným a OČTŘ oznámení
pěstování pěstitelem, jak činil dovolatel, považují mylně za důvod ke
konfiskaci.
53. Nepravdu o
nezbytnosti držení licence u pěstitelů do
100m2/osobu dle 29 ZoNL k pokusnickému zacházení s konopím dle §5,
odst. 5 ZoNL vylučují Evropské komisi neoznámená novelizace §§ 29 a
5, odst. 5 ZoNL předpisy č. 362/2004 Sb. a č. 50/2013 Sb. a znění daných
předpisů od 20. 5. 2004 do 1. 4. 2013, tzn.
v době skutku.
54. Regulační orgán
pro pěstování některé uznané genetiky do 0,2% THC v konopných vrcholících (konopné
herbě) měřené dle EU normy u pěstitelů nad
100m2/osobu pěstební plochy je Celní
správa. I zde se však pěstování toliko oznamuje, nikoliv povoluje a nedostává
se žádná licence. Do 100m2 plochy nebyl a není žádný regulační orgán a pokusy
s konopím včetně vrcholíků bez
licence a oznámení byly do 1.4.2013 limitovány toliko zákazovými §§ 15 a
24 ZoNL.
55. Ryze účelové
také bylo tvrzení NS č. j. 8 Tdo 1231/2011, že
dovolatel neměl povolení k výrobě konopných léčiv, když takové nejde dodnes získat!
56. MZ ČR licenci k výrobě nevydává a nelze tedy při bagatelním riziku
a enormním prospěchu za toto občany vinit i při zacházení s konopím pod/nad
0,3% THC (v jakém vzorku?) k terapeutickým či výzkumným účelům, jak
garantuje judikatura unijní a česká a právo OSN, viz nevydání dovolateli rovněž
ani osvědčení odborné způsobilosti k pokusnickému zacházení s konopím
dle § 5, odst. 5 ZoNL ze dne 14.9.2011 č.j. 46934/2011/PRO a ze dne 26.6.2012
č.j. MZDR 15521/2012-4/PRO uvedené v bodu 2 na http://ministerstvo-zdravotnictvi.blogspot.com/
57. Neoznámeným předpisem č. 50/2013 Sb. a konopnou vyhláškou č. 221/2013
Sb. oznámenou Komisi v naléhavém
řízení vyhrazenému živelným katastrofám bylo povoleno pěstovat konopí
toliko na vysoce omamný samičí květ v hrubém s rozporu
s odbornou praxí (část vrcholíku
neboli konopné herby, cannabis herba, označovaná jako cannabis flos, je-li květ
omamný – cca od 3% THC -, je označován lidově tzv. marihuanou, v průměru na
černém trhu dle Vlády ČR cca 15% THC). Konopná herba musí být po odstranění
květu vítězem tendru zlikvidována jako škodlivina, což je naprostý odborný a
ekonomický nonsens!!!
58. Naléhavé řízení konopné vyhlášky MZ č. 221/2013 Sb. u Evropské komise s monopolizací
4 holandských genetik konopí s údajným strachem MZ o životy a zdraví občanů
(viz zdůvodnění Komisi dne 30. 5. 2013) bylo po roce a půl (!!!) slavnostně korunováno
v listopadu 2014 prvním výdejem konopí v lékárně v Uherském
Hradišti v ceně cca 300 Kč/gram květu (za rok 2015 vydáno pro celou ČR
v objemu jedné roční limitní dávky pro jednoho člověka, cca 2 kg!) a
první dodávkou pro většinu nemocných nevhodného vysoce omamného konopného květu
z Elko plastu v březnu 2016 do lékáren v ceně cca 100 Kč/gram pro
občana. Tzn. nejen nevhodné, nevhodně zpracované a podávané, ale také extrémně
drahé, cenově nedostupné zboží.
Druhá volba je konfiskace, zneuctění, týrání a omezení svobody při neexistenci
škody či újmy!
59. Držitel licence vítěze tendru SUKLu/SAKLu tak dodává do lékáren nikoliv
cílené terapeutické produkty jako mast, čípek, olej, spray, tinktura, kapky
atd., ale samičí květ ke kouření/inhalaci (krabička po 5 gr) a navíc v nedostupné měsíční ceně terapie
dle limitní dávky cca 55 tisíc Kč, v případě vysoce omamného
konopí z Elko plastu cca 18 tisíc Kč měsíčně. Přitom jsou odrůdy konopí
stonásobně odlišně složené a jinak farmakologicky působí, nebyl žádný výzkum a tzv. znalci a poradci neoznámeného
předpisu č. 50/2013 Sb. si hrají na standardizaci léčiva a zcela přehlíží
zásadní fakta chemie rostliny konopí a odborné poznatky.
60. Rovněž usnesení NS č. j. 8 Tdo 1231 /2011 a č. j. 11 Tdo 181/2015 nereflektovala nevyvrácení argumentu
obhajoby o legalitě jednání dovolatele také dle trestního práva v případě,
že nebude argumentace o měření limitu THC uznána pak dvojnásobně. Konkrétně:
§ 28 – krajní nouze (viz strana spisu 163, MUDr. Přikrylová, MUDr. Táborská
a MUDr. Novák) a § 31, odst. 1 trestního zákoníku – přípustné
riziko (strana 134, 180, 190 – MUDr. Skřivánek, MUDr. Matlach, RNDr. Ondra,
RNDr. Hanuš, MUDr. Hubeňáková), vylučující trestnost skutku, a to také s ohledem
na unijní a českou judikaturu netrestnosti léčby a výzkumu konopí ze dne
30. 1. 2008, č.j. 3 Tdo 52/2008 ( Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek
č. 9/2008) a judikaturu C‑137/09 Josemans
a znění Jednotné úmluvy OSN. Pokud by věc měla být trestná, byly by porušeny
základní práva dle LZPS (výzkum, zdraví, právo na život, zákaz mučení, právo na
rodinný a osobní život atd.).
61. NS
v usnesení č. j. 11 Tdo 181/2015 zcela ignoroval vypořádat se s nezákonným jednáním soudkyně Ivony
Otrubové z OS Prostějov, která soudí všechna obvinění dovolatele od roku
2010. Soudkyně vědomě porušila rozsudek
NS č.j. 3 Tz 1/2012 ze dne 23.02.2012, který v poslední
větě jasně uváděl, že nemůže dovolateli pokutu udělit (za údajně
špatnou písemnou omluvu z policejního výslechu ke druhé konfiskaci a
obvinění).
62. Soudkyně OS Prostějov Mgr. Otrubová žádaná opakovaně vyloučit
z řízení pro participaci na zločinu vysokou pokutu dovolateli udělila dne 4.5.2012 pod č.j. 0 Nt 820/2011 bez
možnosti odvolání a dané usnesení odmítala
připojit k dovolání č. j. 11
Tdo 181/2015, což je doloženo i s přípisem a komentářem advokáta dovolatele
pro NS na http://os-prostejov.blogspot.com/.
63. NS
v usnesení č. j. 11 Tdo 181/2015 zcela ignoroval aplikovatelnost rozsudku SDEU C 59/11 Association Kokopelli proti Graines Baumaux
SAS, když SDEU doložil práva občanů EU pěstovat a obchodovat svobodně i
rostliny s deklarací nejen na
výnos a obchodní aktivity, ale i rostliny z důvodů ochrany
krajiny, kulturní rozmanitosti a zachování dědictví. Tím není dovolatelem
jakkoliv zpochybněn limit obsahu THC do
0,3 % THC v celé rostlině
konopí (cannabis) dle § 2 písm d) a
24 ZoNL, avšak nad 100 m2/osobu je
EU limit určen do 0, 2 % THC pouze v cannabis herba dle normy EU. Rozdíly obsahu účinných látek jsou diametrálně odlišně a
neexistuje regulační orgán a certifikační autorita, která takové genetiky
zapíše, byť jejich pěstování zákon povoluje. Typickým příkladem je původní
odrůda konopí Rastislavické vyřazené
unijní metodikou obsahu do 0,2% THC v herbě dle normy EU, avšak plnící
limit do 0,3% THC z celé nadzemní části rostliny včetně herby (vrcholíků)
a vysoce podlimitní dle trestní normy platné do 5. 1. 2012 před novelizací
nařízením č. 3/2012 Sb.
III.
Judikatura Nejvyššího
soudu ve světle práva OSN a EU a předběžné otázky
64. Judikáty Nejvyššího
soudu dne 23.7.2006 č.j. 3 Tdo 687/2006 a ze dne 30. 1. 2008, č.j. 3 Tdo 52/2008 ( Sbírka soudních rozhodnutí a
stanovisek č. 9/2008) v souladu
s Jednotnou úmluvou o návykových látkách a právem EU určily, že a) pěstování konopí není produkce – výroba – zacházení –
distribuce konopí a jeho produktů a b) léčba (výzkum) konopím není trestný čin.
65. Usnesení se
však nevyrovnala s porušením práva EU a OSN Českou republikou od 20. 5.
2004 Komisi neoznámenou novelizací § 29 ZoNL ze tří důvodů.
66. Zaprvé jde o neexistenci agentury a výdej licencí, když bylo občanům povoleno od
20.5.2004 - 1.4.2013 bez oznámení jakémukoliv regulačnímu orgánu pokusnické bádání (§ 5 odst. 5 ZoNL do
1. 4. 2013) s konopím, tzn.
včetně cannabis herba a) do 0,3% THC v celé rostlině
konopí pěstované do 100m2/osobu, b) do
0,3% THC v celé rostlině konopí včetně kořene pěstované na ploše do
100m2/osobu (od 1. 1. 2010 – 5. 1. 2012) a c)
do 0,2% THC v konopné herbě (vrcholíky s květy a listy).
67. Bez agentury a
bez licencí je povoleno toliko zahradnické
a průmyslové pěstování konopí. Takový legislativní chaos může vysvětlovat
české prvenství v produkci marihuany do Evropy po vstupu do EU.
68. Zadruhé jde o neexistenci agentury a výdej licencí při povolení pokusnického
pěstování konopí a pokusnicky zpracovaného na
vrcholíky (cannabis herba), což právo OSN bez agentury a licence zakazuje,
stejně jako zakazuje bez licencí provádět izolaci pryskyřic s THC
z konopí (jak do 0,2% THC, tak nad 0,3% THC).
69. Pouze tyto dva
úkony (průmyslové a zahradnické zpracování) vymezuje právo OSN a EU při
povolení pěstování bez licence a
agentury!
70. Že většina neevropských států povolujících
pěstování konopí na herbu nemá agenturu
(Izrael ji zavedl vloni po dvaceti letech pěstování a dle vědců a především
nemocných je to krok zpět). Licence
však naprostá většina těchto zemí vydává.
71. V ČR je
však licence vydávána bez oznámení Komisi novelizací klíčových §§ 24, 15,
písm.e) a 5, odst. 5 ZoNL od 1. 4. 2014 díky
znění §§ 24a) a 24b) pouze a jen vítězi tendru SUKLu a pouze pro produkci konopí
na květ (cannabis flos = cca 1/5 – 1/3 z cannabis herba dle odrůdy, poměry
jednotlivých částí rostliny jsou uvedeny ve znaleckém vyjádření doc. RNDr.
Lumíra Hanuše, DrSc. ze dne 13. 3. 2015 v otázce č. 19 http://univerzita-palackeho.blogspot.com/)
72. Tvrzení předkladatelů
neoznámeného zákona č. 50/2013 Sb., že agentury musí být zřízeny až při
pěstování konopí na cannabis flos (květ), je
ryze účelová nepravda, což dovolatel podrobně dokládá v označené
aktivní ústavní stížnosti. Tak jako neexistuje
žádné technické konopí, tak neexistuje žádná lékařská marihuana.
73. Každé konopí je technické, každé konopí je léčivé,
ne každé konopí je však omamné. Představa, že neomamné konopí není
léčivé, je naprostý odborný nonsens. Bohužel díky zákazu výzkumu víme stále
málo, které složení konopí je vhodné na tu kterou nemoc (lze očekávat do cca 10-15
let). Do 20 let se očekává, že většina
léčiv bude na bázi konopí, resp. díky poznatkům získaným výzkumem endo kanabinoidních
struktur a systémů (dnes cca 100 studií měsíčně!!!).
74. Přestože se
dnes v lékopisech vyskytují dva kanabinoidy zapsané v konopných
vyhláškách, a to kanabinoidy CBD a THC, lze doložit vysoký terapeutický úspěch
i s konopím, které tyto dva kanabinoidy
vůbec neobsahovaly (pod 0,1%) Dnes víme, že existuje cca 150 kanabinoidů, izolace
účinných látek z konopí je pro nemocného škodlivá (výhodná pouze pro
farmaceutické obchodní společnosti), komplex látek působí synergický efekt, v konopí
je přes tisíc látek (z významných jmenujme terpeny, flavonoidy a v příloze
lékopisu zapsaný konopný olej).
75. Zatřetí jde o neexistenci právní normy k určení
vzorku k měření konopí s obsahem do 0, 3 % THC v celé rostlině včetně
herby (2004 -2016) a celé rostlině s kořenem (2010 - 2012) při legalitě tohoto konání bez jakéhokoliv omezení a licence (kromě
zákazových §§ 15 a 24 ZoNL), a tedy došlo a dodnes dochází k udílení trestu bez
zákonného předpisu od 20. 5. 2004, což
jsou popřené fundamenty trestního práva a právního státu dle práva OSN, Evropy
i EU.
76. Souhrnně
řečeno, občané byli od roku 2004 kriminalizováni při naplňování základních práv
(zákon o zdraví lidu) a hrubé ignoranci ČR k těmto základním právům při neplnění si elementárních zákonných povinností
exekutivy a legislativní chaosu, protimluvy a netransparentnosti jednotlivých
předpisů.
IV.
Závěrečné
ustanovení
77. Dovolatel žádá
laskavě NS s ohledem na č. 267 odst. 3 SFEU položit příloze uvedené předběžné otázky SDEU jak ve
francouzštině, tak angličtině, neboť dosud není rozhodnut o jazyku řízení. Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodl,
že
Usneseni
Krajského soudu v Brně č.j. 3 To 317/2015 a usnesení OS Prostějov č.j. 3 Nt 1151/2014 se ruší.
Dne 2. 1. 2016
Dušan
Dvořák, MMCA
Příloha
– Předběžné
otázky Soudnímu dvoru EU
Předběžné otázky SDEU
1. Je
třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání
v postupu Nejvyššího soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky
Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o
návykových látkách, a to na základě tvrzení Nejvyššího soudu (č.j. 8 Tdo
1231/2011), že daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství,
konkrétně nařízení ES, které se ovšem transponovat nesmí?
2.
Představuje § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových
látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis k účelům výzkumným
(pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od režimu, kdy nebylo
možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy toto možné je až do
velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č.
362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický
předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke
skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl.
8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora
EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
3.
Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení
omamných a neomamných odrůd cannabis „Metodou společenství pro kvantitativní
určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009
(příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání
ve stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v
odrůdách cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená
v citovaném unijním přepisu?
4.
Představuje § 5 odst. 5 zákona č.
167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č. 50/2013
Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a
národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny
tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve
smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že
dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice
98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci
C-194/94 CIA Security International, bod 55?
5.
Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím,
že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k
zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na
základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o
návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice
98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo
oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné
ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
6.
Je třeba čl. 9 směrnice
98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé procedury
dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují
podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně
připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití,
jejímž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis?
7.
Představuje § 24b zákona č.
167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný
cannabis pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv,
technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž
s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské
komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve
smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?
8.
Je třeba čl. 34 Smlouvy o
fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě,
jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových
látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť
tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného
cannabis, které je de facto třeba
dovážet z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je
prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či
dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných
metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak zakázáno?
9.
Je třeba čl. 34 Smlouvy o
fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci
C-137/09 Josemans explicitně uznal
přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a
výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní
úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného
z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní
sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či
dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?
10.
Představuje § 15, písm. e)
zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim izolace
látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu, kdy
nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na
základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o
návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice
98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno
Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve
smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security
International, bod 55?
11.
Je třeba čl. 34 Smlouvy o
fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě,
jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových
látkách a vyhláška č. 236/2015 Sb., neboť
tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného
cannabis, které je prokazatelně méně aplikovatelné pro léčebné použití řady
nemocí včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací
omamného cannabis, které jsou naopak de iure zakázány vyrábět?
Les questions
préjudicielles à la Cour de Justice de l'Union européenne
1) L'article
267 paragr. 3, du Traité sur le fonctionnement de l'Union européenne doit-il
être interprété comme empêchant la Cour suprême de prendre des mesures, que la
Cour suprême cite comme raison de refuser d'accorder la permission de poser des
questions préjudicielles à la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant
l'inapplicabilité de dispositions légales de la loi 167/1998 Coll. aux
substances addictives (désormais loi sur les substances addictives), basée sur
la constatation de la Cour suprême de la République tchèque (réf. n° 8 TDO
1231/2011), que la loi sur les substances toxicomanogènes transpose une
disposition juridique de la Communauté européenne, spécifiquement une directive
communautaire, qui cependant ne doit pas être transposée.
2) Étant donné
que suite à la loi 362/2004 Coll. (CZ), qui modifie la loi sur les substances
addictives, le régime juridique de la culture du chanvre pour la recherche
(expérimentale) et à des fins industrielles est passé de régime sous lequel la
culture du chanvre n'était pas autorisée sans avis préalables aux autorités, à
régime sous lequel la culture du chanvre sans avis préalable aux autorités est
autorisée jusqu'à 100m2 par personne, le paragraphe 29 de la loi sur les
substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement technique au sens de
l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, et est-ce ainsi, considérant que
cette clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne conformément à
l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en termes de procédure de règlement
de la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité
Internationale, point 55?
3) La
réglementation de la Commission européenne (CE) n° 1122/2009 pour la
détermination des variétés de chanvre narcotique et non narcotique d'après la
"Méthode communautaire pour la détermination quantitative du contenu
Δ9-tétrahydrocannabinol des variétés de chanvre" (annexe I du règlement du
30 Novembre 2009), doit-elle être interprétée comme empêchant d'autres méthodes
de déterminer la teneur en Δ9-tétrahydrocannabinol des variétés de chanvre et
de leurs effets narcotiques, au lieu d'adopter la méthode énumérée dans le
règlement?
4) L'art. 5
paragr. 5 de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un
règlement au sens de l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, alors que sa
modification par la loi (CZ) 50/2013 Coll. établit un nouveau seuil de la
teneur en THC à des fins de recherche (expérimentale) et pour un usage
industriel, jusqu'à 0,3% la teneur en THC, et est-ce ainsi, alors que la clause
n'a pas été notifiée à la Commission européenne conformément à l'art. 8 et 9 de
la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la
Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité
Internationale, point 55?
5) L'art. 5
paragr. 5 de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un
règlement, au sens de l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, dés lors
qu'il modifie le régime juridique de la manipulation de substances addictives,
du régime dans lequel les licences pour la manipulation de substances
addictives pourrait ne pas être appliquées, à un régime sous lequel les
licences pour la manipulation peuvent être appliquées, conformément à la loi n°
141/2009 Coll. (CZ), qui a modifiée la loi sur les substances addictives, et
est-ce ainsi, considérant que cette clause n'a pas été notifiée à la Commission
européenne, conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable
en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne,
concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?
6) L'art. 9 de
la directive 98/34/CE doit-il être interprété comme empêchant l'adoption d'un
règlement sans délai pour des raisons urgentes, selon l'art. 7 de la directive
pour la régularisation nationale, tel que le décret n° 221/2013 Coll. qui
précise les conditions de prescription, la préparation, la distribution et
l'utilisation d'agents pharmaceutiques préparés individuellement (CZ), qui
stipule les exigences pour les propriétés médicinales du chanvre?
7) L'art. 24a
de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au
sens de l'art. 1 parag. 11 de la directive 98/34/CE,étant donné qu'il établit
l'obligation d'avoir une licence pour la culture du chanvre, et est-ce ainsi,
puisque la clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément
à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de
procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA
Sécurité Internationale, point 55?
8) L'art. 24b
de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au
sens de l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, alors qu'il exige que
tout le chanvre médicinal soit rendu à l'Institut d'Etat pour le contrôle des
drogues, et est-ce ainsi, puisque la clause n'a pas été notifiée à la
Commission européenne, conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE,
inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de
l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?
9) L'article
n° 34 du traité sur le fonctionnement de l'Union européenne doit-il être
considéré comme un obstacle à la réglementation nationale, telle que la loi n°
378/2007 Coll. sur les produits pharmaceutiques (CZ), loi sur les substances
toxicomanogènes et le décret n° 221/2013 Coll. (CZ), puisque ces règlements
définissent les exigences pour les propriétés du chanvre médicinal, qui, de
facto, doit être importé des Pays-Bas, où il est cultivé pour être utilisé
comme stupéfiant, et qui est manifestement moins adapté à des fins médicinales
que les autres (produites à l'échelle nationale ou importées) souches de
chanvre, incluant des souches de chanvre non narcotiques et des méthodes
d'application non narcotiques de chanvre narcotique, qui ne sont pas autorisées
pour un usage médicinal?
10) Compte
tenu des conclusions de la Cour de Justice de l'Union européenne à C-137/09
Josemans, qui déclare explicitement la recevabilité de l'utilisation de
substances narcotiques, telles que le chanvre, à des fins médicales et de
recherche, l'article n° 34 du traité sur le fonctionnement de l'Union
européenne doit-il être interprété comme un obstacle à la réglementation
nationale, qui ne permet que l'utilisation d'un chanvre médicalement inadapté
(importé des Pays-Bas), principalement destiné à l'intoxication, et sous
sanctions légales interdisant toute cultivation, recherche et utilisation de
toutes autres (produites nationalement ou importées) souches de chanvre, qui
seraient plus appropriées à des fins médicinales?
11) L'art. 15e
de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au
sens de l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, puisqu'il modifie le
régime juridique des séparations de substances obtenues à partir de chanvre,
pour la recherche et à des fins médicales, d'un régime où cela n'était pas été
autorisé à un régime où cela peut être autorisé, sur la base de la loi n° 50/2013
Coll. (CZ), qui modifie la loi sur les substances addictives, et est-ce ainsi,
puisque la clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément
à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de
procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne concernant C-194/94, CIA
Sécurité Internationale, point 55?
Prelimanary questions
1) Does article 267 par. 3 of the Treaty on
the Functioning of the European Union have to be interpreted as preventing
the Supreme Court from taking action, which the Supreme Court cites as reason
to refuse to grant permission to pose preliminary questions to the European
Court of Justice regarding the unenforceability of legal provisions of the Act
167/1998 Coll. on Addictive Substances (henceforth Addictive Substances
Act), based the on the finding of the Czech Supreme Court (ref. No. 8 Tdo
1231/2011) that the Addictive Substances Act transposes a legal provision
of the European Community, specifically an EC directive, which however must
not be transposed.
2) Given that following Act 362/2004 Coll (CZ), which amends the Addictive Substances Act, the legal regime of growing hemp for research (experimental) and industrial purposes has shifted from regime under which growing hemp was not allowed without prior notice to authorities to regime under which growing hemp without prior notice to authorities is allowed up to a growing area of 100m2 per person, does § 29 of the Addictive Substances Act represent a technical regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the directive 98/34/EC and is it thus, considering that this clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
3) Does the European Commission regulation(EC)No. 1122/2009 for determining of narcotic and non-narcotic hemp varieties following the “Community method for quantitative determination of Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp varieties” (Annex I of the regulation from November 30, 2009), have to be interpreted as preventing other methods for determining Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp varieties and their narcotic effects, than the method listed in the regulation from being enacted?
4) Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since its amendment by Act (CZ) 50/2013 Coll. establishes a new THC content threshold for research (experimental) and industrial purposes, up to 0, 3 % THC content, and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
5) Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since it changes the legal regime of manipulation with addictive substances from regime under which licences for manipulation with addictive substances could not applied for to a regime under which licences for manipulation can be applied for in accordance with Act No. 141/2009 Coll. (CZ), which amended the Addictive Substances Act and is it thus, considering that this clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
6) Does art. 9 of the directive 98/34/EC have to be interpreted as preventing the passing of a regulation without delay for urgent reasons according to art. 7 of the directive for national regularization such as Decree No. 221/2013 Coll. which states the conditions for prescription, preparation, dispensing and use of individually prepared pharmaceutical agents (CZ), which states the requirements for the properties of medicinal hemp?
7) Does art. 24a of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it establishes the requirement of having a licence for growing hemp and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
8) Does art. 24b of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it requires that all medicinal hemp be turned in to the State Institute for Drug Control and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
9) Does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping national regulation such as Act No. 378/2007 Coll. on pharmaceuticals (CZ), Addictive Substances Act and decree No. 221/2013 Coll. (CZ), since these regulations set the requirements for the properties of medicinal hemp which de facto has to be imported from the Netherlands where it is grown for use as a narcotic and which is demonstrably less suitable for medicinal purposes than other (nationally produced or imported) strains of hemp, including non-narcotic hemp strains and non-narcotic methods of application of narcotic hemp, which are not allowed for medicinal use?
10) Considering the findings of the European Court of Justice in C-137/09 Josemans, which explicitly state the admissibility of using narcotic substances such as hemp for medical and research purposes, does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping national regulation which only allows the use of medically unsuitable hemp (imported from the Netherlands), primarily intended for intoxication and under legal sanctions prohibits all growing, research and use of other (nationally produced or imported) hemp strains, which would be more suitable for medicinal purposes?
11)Does art. 15 e) of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it changes the legal regime of separation substances from hemp for research and medical purposes from regime where this was not allowed to a regime when it may be allowed based on Act No. 50/2013 Coll. (CZ) which amended the Addictive Substances Act and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?
