Dovolání Nejvyššímu soudu České republiky č.j. 6 Tdo 323 / 2016 podané prostřednictvím OS Prostějov dne 4.2.2016 a dodatek ze dne 29.4.2016



BURGET KALABIS
advokátní kancelář, s.r.o.

Aloise Krále 10, 796 01 Prostějov
www.burgetkalabis.cz
burgetkalabis@burgetkalabis.cz
Tel./Fax: 582 349 506





  • Dodatek dovolání ze dne 29.4.2016 s klíčovými důkazy hrubého porušení práva OSN, Evropy a EU najdete ZDE 
  • Třetí dodatek dovolání podaný však Krajským státním zastupitelstvím v Brně dne 30. 5. 2016 najdete ZDE Jde o trestní podnět 5 nevládních organizací na spáchané zločiny proti lidskosti ze dne 14. 5. 2016 na soudce a státní zástupce zakazovaný šetřit všemi stupni policie a státních zastupitelství od roku 2009, justice od roku 2010 a ministerstva spravedlnosti od roku 2012.



Sp. zn.:     15-0478
Okresní soud Prostějov
Havlíčkova 16
797 09  Prostějov

Vyřizuje: Mgr. Jakub Burget


ke sp.zn.: 3 Nt 1151/2014



Prostějov 04.02.2016




Trestní věc:    Mgr. Dušan Dvořák, nar. 12.01.1962, bytem Tylova 963/2, 772 00 Olomouc     

                       

obhájce Mgr. Miroslavem Burgetem, advokátem, AK Prostějov





pro zabrání věci





Dovolání  



proti usnesení č.j. 3 Nt 1151/2014-411 Okresního soudu v Prostějově ze dne 26.05.2015 ve spojení s

usnesením Krajského soudu v Brně,

č. j. 5 To 317/2015



elektronicky

datovou zprávou (af8abhj)

přílohy 1 x



I.


            Usnesením Krajského soudu v Brně sp. zn. 3 To 317/2015 ze dne 14. 10. 2015 doručeného dne 7. 12. 2015 byla dle § 148, odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítnuta jako nedůvodná stížnost proti usnesení Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 3 Nt 1151/2014 ze dne 26. 5. 2015 o ochranném opatření ve formě zabrání věci podle § 104 odst. 1 trestního zákoníku. Jako dovolatel se s usnesením Krajského soudu v Brně neztotožňuji. K dovolání spatřuji dovolací důvody dle § 265b odst. 1. písmena e), g), j)  trestního řádu. Proti usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 26.05.2015 ve spojení s usnesením č. j. 5 To 317/2015 Krajského soudu v Brně podávám v zákonné lhůtě proti výroku, že zabraná věc propadá státu, protože dovolatel spáchal trestný čin, toto


D o v o l á n í :



které odůvodňuji, jako dovolatel následovně:



dovolání podávám v řádné dovolací lhůtě, neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu mi bylo doručeno nejdříve ke dni 07.12.2015.



II.

Kontext dovolání



1.      Dovolání se týká čtvrtého obvinění dovolatele. Dovolání již prošlo rozhodnutím Nejvyššího soudu (dále jen NS), a to dne 10. 12. 2014 č. j. 6 Tdo 1493/2014. NS v daném usnesení dle názoru dovolatele opětovně v rozporu s důkazy, judikaturou a čl. 267 Smlouvy o fungování EU (dále jen SFEU) nepoložil předběžné otázky Soudnímu dvoru EU (dále jen SDEU).



2.      Dovolatel byl po zveřejnění výzkumu Konopí je lék/Cannabis is The Cure v letech 2010 - 2015 celkem 8 x obviněn, z toho 5x za nedovolenou výrobu a distribuci OPL, další obvinění s realizací výzkumu rovněž přímo souvisela. Majetky z výzkumnické farmy v Ospělově, která je ve vlastnictví rodiny dovolatele, byly vždy zkonfiskovány a rodina zažila 5 domovních prohlídek, i přes 15 marných žádostí o policejní ochranu a spolupráci od roku 2009, viz http://konfiskace.blogspot.com/



3.      Finanční správa nepovolila v roce 2010 uznat investice do výzkumu s tvrzením odporujícím §§ 29 a 5, ost. 5 zákona o návykových látkách (dále jen ZoNL). Na http.://nahrada-skody.blogspot.com/ je v rozhodnutí Finančního úřadu hl. města Prahy ze dne 28. 8. 2014 č. j. 5345904/14/2000-00500-106444, doloženo, že finanční správa odmítala zdanit konopí s vadnou právní argumentací dle § 37, odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku: „Právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný.“  



4.      V páté – aktivní - ústavní stížnosti dovolatele č. j. II ÚS 3196/2015 ze dne 28. 10. 2015 na http://constitutional-court.blogspot.com/, na kterou dovolatel v plném rozsahu odkazuje pro obsáhlý důkazní materiál (bez klíčových dodatků 1-7 je stížnost č. j. II ÚS 3196/2015 uvedena na straně 455- 494 spisu), je doloženo, že dovolatel byl v prvním trestním řízení bez důkazu odsouzen.



5.      Nejvyšší soud však v prvním trestním řízení dne 27. 10. 2011 v usnesení č.j.  8 Tdo 1231/2011 nepřisvědčil argumentaci dovolatele a nepodal předběžné otázky Soudnímu dvoru EU (dále jen SDEU) se zjevně mylnou argumentací odporující důkazům, zákonům, judikatuře a mezinárodním závazkům i odkazované databázi TRIS. NS označil dovolání za zjevně nedůvodné, takže dovolatel navíc dostal vysokou pokutu za nepatřičné dovolání. 



6.      Stížnosti na porušení zákona odmítl projednat Ústavní soud a označil je - bez vyrovnání s kvalifikovanou argumentací napadající mylné rozhodnutí NS – rovněž za zjevně nedůvodné, viz ústavní stížnosti na http://ustavni-soud-dukazy.blogspot.com/,   stejně tak jednal vždy Evropský soud pro lidská práva, viz http://echr-coe-int.blogspot.cz/. Rovněž Evropská komise nepodala doložené hrubé porušení práva Společenství k řízení u SDEU, viz http://court-european.blogspot.com/



7.      Po rozhodnutí NS č.j.  8 Tdo 1231/2011 byla v roce 2012 legislativa ČR změněna o právní argumentaci dovolatele, jak je doloženo v souvislostech a na důkazech v ústavní stížnosti č. j. II ÚS 3196/2015 a přílohách na http://constitutional-court.blogspot.com/ Dovolateli však nebyla práva přiznána, a to ani za situace, kdy podněty ministru spravedlnosti podávali ode dne 18. 5. 2012 desítky občanů a nevládních organizací včetně řady olomouckých nevládních organizací a osobností jako např. emeritní rektorka ÚP prof. MUDr. Et PhDr. Jana Mačáková, CSc., čestný člen výzkumu Konopí je lék. Dodejme, že prof. Mačáková podala společně s dovolatelem a dalšími opakovaně legislativní návrhy a petice, viz  http://cannabisterapie-petice.blogspot.com/



8.      Konkrétně došlo k tomuto: 1) došlo ke zcela radikální změně trestní definice konopí pro trestní právo (novelizace přílohy 1. A. 1 vyhlášky 455/2009 Sb. naprosto kreativní vyhláškou č. 3/2012 Sb. s platností od 5. 1. 2012) odporující zákonným definicím dle § 2 písm d) ZoNL a ustanovení trestní definice dle vyhlášky č.455/2009 Sb. s ohledem na jistoty občanů při zavedení nového trestného činu nepovoleného pěstování konopí (viz důvodová zpráva k vyhlášce č. 455/2009 Sb. a účelová důvodová zpráva k vyhlášce č. 3/2012 Sb. při novelizaci, kdy SZ změřilo celou zhomogenizovanou rostlinu, což policie nikdy nečinila, a zjistilo, že nepřekračuje limit THC), 2) Dne 20. 2. 2012 byl do Sněmovny předložen zákon č. 50/2013 Sb. (konopí do lékáren) a ten bez notifikace řady základních technických předpisů ZoNL ve smyslu Směrnice 98/34/ES k výrobě konopí jako léku účelově změnil limit THC v konopí pro pokusnické bádání v § 5, odst. 5 ZoNL na obsah do 0,3% THC v cannabis herba („kopírující novou trestní definici rostliny konopí dle vyhlášky č. 3/2012 Sb.“) a 3) notifikací č. 2012/329/CZ novelizace § 5, odst. 5 ZoNL dne 22. 8.2012 bylo pokusnické bádání a zacházení s konopím bez povolení změněno na zahradnické zpracování zákonem č. 273/2013 Sb. s platností od 1. 1. 2014, čímž bylo explicitně potvrzeno, že ZoNL je technickým předpisem ve smyslu Směrnice 98/34/ES a NS byl dle mého přesvědčení povinen podat předběžné otázky SDEU. Nikdo – ani Komise, ani občané ČR - se však nedozvěděl, kdo kde registruje, prodává/ vydává certifikáty na legální odrůdy semen konopí 1) do 0,3% THC v celé rostlině s kořenem, 2) do 0,3% THC v celé nadzemní rostlině s vrcholíky a 3) do 0,3% THC ve vrcholících (cannabis herba). Certifikáty jsou pro rostliny s max. 0,2% THC v cannabis herba pro pěstování nad 100m2/osobu dle normy EU.

                                                                                                            

9.      Dovolatel byl dne 4. 9. 2012 soudkyní JUDr. Markétou Písaříkovou z OS Praha 3, navržen k omezení právní způsobilosti.



10.  V podání VSZ Praha ze dne 31. 1. 2016 je doloženo nešetření řady trestných činů soudců a státních zástupců včetně jednání dané soudkyně Písaříkové a státními zástupci  OSZ a MSZ Praha s opakovanými sděleními (naposledy 19. 1. 2016), že SZ nemají žádný trestní podnět na danou soudkyni Písaříkovou přes doložení podání podnětů na podatelnách OSZ Praha 3 a MSZ v Praze v roce 2014 i 2015, viz http://vrchni-statni-zastupitelstvi.blogspot.com/



11.  Ve spisu na stranách 131 a-134 a 179 -183 jsou doložené možné negativní následky rozhodnutí soudců a státních zástupců. Citujme ze společného stanoviska zástupců zřizovatelů Edukativní konopní kliniky policejnímu prezidentovi ze dne 11. 5. 2011 „…. v důsledku konfiskací byli zabiti a zmrzačeni lidé …“ Znalec Matlach soudu 11. 5. 2011 „….došlo k fatálním následkům.“. MUDr. Skřivánek dne 24. 8. 2014 v žádostí ESLP o aplikaci čl. 39 a vedení stížnosti jako naléhavé „… žena může zemřít, pokud se bude muset vrátit do své země., terapie pokračuje zdárně …“ MUDr. Budařová dne 6. 9. 2010 nejvyššímu státnímu zástupci„…dochází k zneužití pravomoci a poškozování cizích práv a šíření poplašné zprávy …“ Pokud jde o členy výzkumu, kteří v důsledku konfiskací zemřeli, tito byli dále řádně označeni jménem i v ústavních stížnostech a trestních podnětech, žádný stupeň SZ a justice s tímto jednáním napadaným od roku 2009, resp. 2005 nevyrovnal.



12.  Na straně 495 spisu je volně ložená brožura s odborným programem mezinárodní konference Cannafest v Praze v roce 2014 s anotací přednášky dovolatele o léčbě diabetes dne 8. 11. 2014, kdy stěžovatel doložil již v roce 2008, že cannabisterapie dokáže vyléčit tzv. diabetickou nohu před amputací (500 tisíc Kč tratných nákladů je v zdravotnictví rok po amputaci, dle studie Diabetologického centra!). Dovolatel úspěch terapie dokládal v roce 2011 s MUDr. Hubeňákovou i na fotografiích (viz vyjádření MUDr. Iriny Hubeňákové na straně 131 ze dne 18. 4. 2014). Zkonfiskované konopí z Ospělova mohlo zachránit možná až 10 tisíc končetin diabetiků, což je roční počet amputací diabetických končetin v ČR dle ÚZIS. I kdyby úspěch terapie byl jen 50%, byť dovolatel nemá jedinou reklamaci, jde mnohamiliardové škody ročně, nehledě na to nejdůležitější, utrpení a sociální dopady pro celou rodinu postiženého.



13.  Situace nevyšetřování trestních podnětů na prostějovské soudce a státní zástupce se každý rok po konfiskacích opakuje a opětovně v roce 2015 všechny stupně SZ odmítly nechat podnět řádně prošetřit a opětovně NSZ stížnost na VSZ předalo zpět a VSZ zase zpět nižším složkám SZ. Společnost Cannabis is The Cure, z.s. zastupující poškozené, podala proto dne 28. 1. 2016 stížnost ministru spravedlnosti s doloženými důkazy porušení zákona a nálezů Ústavního soudu k zapřenému základnímu právu na řádné prošetření trestního podnětu, kdy navíc KSZ Brno se souhlasem VSZ Olomouc nepravdivě tvrdí, že tyto zločiny posoudil NS v předchozích řízeních dovolatele, což se nikdy nestalo, viz  http://ministr-spravedlnosti.blogspot.com/, stejně tak byl podán – po označení povinného od GIBS a premiéra - podnět ÚOOZ vedený od 27. 1. 2016 pod č.j,. UOOZ-73-23/ČJ-2016-2900KR, viz http://ministerstvo-vnitra.blogspot.com/



14.  Ve spisu je na straně 305 a 373 doložen znalecký posudek MUDr. Jiřího Švarce č. 750 ze dne 8. 4. 2015 a protokol řízení u OS v Olomouci dne 14. 5. 2015 (sp. zn.. 5 Nt 120/2014). Znalec uvedl, že důvod, proč byl dovolatel označován v trestních řízeních za právně nezpůsobilého, vidí v tom, že předchozí znalci se nezabývali duševním stavem v době skutku, ale řešili právní otázky, dále uvedl, že spirituální zkušenosti nejsou bludy, stejně tak pocit justiční zvůle, že problém dovolatele není psychiatrický, ale právní a že pěstování konopí je nechorobné. Uvedl, že nejen on by vždy potvrdil právní způsobilost dovolatele.



III.

Pochybení Nejvyššího soudu v předchozích řízeních s dovolatelem 

č. j. 8 Tdo 1231 /2011, 6 Tdo 1493/2014 a 11 Tdo 181/2015



15.  Odsuzující rozsudek okresního a krajského soudu prvního obvinění dovolateli potvrdil NS dne 27. 10. 2010 č. j. 8 Tdo 1231 /2011.



16.  Následně byla v roce 2012 veškerá obvinění proti dovolateli stažená pro světově unikátní DG dovolatele, že vždy od září, když roste konopí, ztratí dovolatel příčetnost a nechápe, že páchá zločin.



17.  Argumentace žaloby a obecních a odvolacích soudů v řízeních o ochranném opatření k zabrání věci, pak pouze odkazovala na odsouzení dovolatele a zcela ignorovala důkazy, obhajobou marně žádaní svědky a kvalifikovanější právní analýzy (viz spis 201 -2012, 331 -351).



18.  Proto je nezbytné se vyrovnat primárně s mylnými rozhodnutími NS, nikoliv usnesením soudů, která na usnesení NS pouze odkazovala. 



19.   Judikatura Nejvyššího soudu dne 23.7.2006 č.j. 3 Tdo 687/2006 a nález Soudu č.j. II. ÚS 254/08 z  18. 11. 2008 určila, že konopí není prekurzor, neboť pěstování konopí není výroba drog „protože konopí je již samo o sobě omamnou a psychotropní látkou, není pěstování konopí samo o sobě výrobou drog.“ 



20.  NS č. j. 8 Tdo 1231 /2011 bez důkazu ve spisu a rozsudcích a v naprostém rozporu s praxí stěžovatele rozhodl, že dovolatel vyráběl z konopí THC (a porušoval § 15 písm e) ZoNL) a rozhodl, že konopí je prekurzor. Žádný takový důkaz, že dovolatel vyráběl THC však neexistoval a obecní, ani krajský soud toto neuvedl v rozsudcích.



21.  Avšak mylné tvrzení, že konopí je prekurzor, odporující judikatuře a nálezu Soudu se stalo v případě dovolatele pro Nejvyšší soud (č. j. 8 Tdo 1231 /2011) záminkou nepoložit předběžné otázky SDEU



22.  NS aby nemusel položit předběžné otázky SDEU uvedl, že Nařízení ES č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog bylo implementováno do ZoNL.



23.  Kromě toho, že konopí není prekurzor, Nařízení ES nejde implementovat do zákona. To vyloučil nález č. j. Pl. ÚS 50/04 ze dne 8. 3. 2006. Citujme nález k Nařízení ES č. 1609/2005: … Nařízení ES „je bezprostředně aplikovatelné v právu členských států a nepředpokládá další implementaci ve vnitrostátním právu…“.



24.  NS rozhodl opakovaně v rozporu s doloženou judikaturou a podrobnou analýzou unijního práva ke Směrnici 98/34/ES a konopí a ZoNL (strana spisu 201-2012) a odkazovanou veřejnou databází TRIS a v dalších řízeních tuto argumentaci NS zapíral i přes doloženou notifikací novely ZoNL dle povinnosti Směrnice 98/34/ ES č. 2012/329/CZ.



25.  NS mylně uváděl, že ZoNL není technickým předpisem ve smyslu Směrnice a není jej potřeba oznamovat při změně pravidle výroby konopí.



26.  Na straně 130 spisu předseda  UNMZ dne 12.9.2014 pod č.j. 087780/500/2014 potvrzuje notifikaci č. 2012/0329/CZ novelizací  § 5, odst. 5, 8, 24 odst. 1 písm. a) a § 29 písmeno a) bod 1 a § 29 písm b) ZoNL  a sděluje, že zákon č. 50/2013 Sb. (konopí do lékáren) měl být notifikován!



27.  Nepoložení předběžné otázky SDEU bylo učiněno v rozporu s článkem 267 SFEU a nálezy Soudu č.j. II. ÚS 1009/08 ze dne 08.01.2009.ve věci Pfizer, body 22 a 30, dále sp. zn. II. ÚS 1658/11 ze dne 29. 11. 2011 a sp. zn. II. ÚS 2504/10 ze dne 10. 9. 2012. Tyto nálezy označily takové jednání z úmluv povinné poslední soudní instance členské země za porušení základního práva na spravedlivý proces a zákonného soudce, v případě dovolatele pak také porušení základního práva na udělení trestu toliko na základě zákona.



28.  Ústavní soud dne 5. 1. 2015 pod č. j. SPR. ÚS 578/15 k žádosti dle infozákona uvedl na otázku, zda nějaká rozhodnutí Ústavního soudu zrušila předchozí nálezy a judikaturu ustavenou nálezem  II. ÚS 254/08, pokud jde o statut konopí,  Pl. ÚS 50/04, pokud jde o transpozici nařízení ES/EU,  II. ÚS 1009/08, pokud jde o ústavní důsledky nepoložení předběžné otázky. K tomuto US uvedl.

 „Tyto nálezy platí a nebyly žádným pozdějším rozhodnutím „zrušeny“.



29.  Pokud jde o přírodovědný důkaz, že konopí není prekurzor, toto rovněž uvádí soudně znalecký posudek Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ze dne 10. 8. 2015 č. 1/1- 2015 podepsaný prof. RNDr. Zdeňkem Dvořákem, DrSc., Ph.D. a schválený děkanem fakulty prof. RNDr. Ivo Frébortem, CSc., Ph.D. Tito znalci rovněž potvrdili studiemi doložená tvrzení znalců doc. RNDr. Petera Ondry, CSc. a doc. Lumíra Hanuše, DrSc. o zcela odlišném obsahu THC v odlišných vzorcích – částech konopí, což je uvedeno společně na http://univerzita-palackeho.blogspot.com/



30.  Výše označení znalci shodně uvedli a zejména znalec Hanuš doložil řadu studií, že je zásadní rozdíl v obsahu účinné látky THC v konopí dle určeného vzorku k měření, s čímž se žádný soud včetně NS rovněž nikdy nevyrovnal.



31.  Rozhodnutí NS č. j. 8 Tdo 1231 /2011 zcela pominulo od počátku stěžovanou ztrátu 90% zkonfiskovaného konopí a zákonnost měření THC!



32.  V rozhodnutí NS č. j. 11 Tdo 181/2015 bylo uvedeno další mylné tvrzení odporující důkazům ve spisu, že policie měří obsah THC v konopí dle EU normy, opětovně však v rozporu s důkazy a posudkem znalce Ondry a Hanuše (strana spisu 185 -200) a důkazy, že policie v letech 2012 a 2014 naměřila nad limit u uznaných odrůd s limitem do 0,2% THC, což byl cílený záměr dovolatele.



33.  Policie ČR přitom dne 10. 7. 2012 č. j. KRPM-10487/TČ-2011-141271 zakázala (stejně jako OSZ) provedení vyšetřovacího pokusu dle § 104 c) trestního řádu pro zjištění rozdílnosti měření obsahu THC u uznané odrůdy konopí Finola a Carmagnola a odrůd dovolatele species Friedrich Nietzsche  dle trestní, unijní a správní definice  vzorku konopí a u trestní definice do 5.1.2012 a definice po novelizací nařízením č. 3/2012 Sb. 



34.  OSZ a Policie ČR vyšetřovací pokus nepovolili z důvodů zbytečnosti 



35.  Dodejme, že u těchto uznaných odrůd neomamného konopí Carmagnola a Finola policie v roce 2012 a 2014 naměřila nad limit THC.



36.  Z tohoto důvodu bylo zcela oprávněně žádáno dne 25. 3. 2015, aby do řízení o propadnutí věci bylo zahrnuto všech 1200 zkonfiskovaných rostlin (bod 7, strana 176 spisu), nikoliv symbolický počet zkonfiskovaných rostlin uvedený v usnesení, protože naprostá vágnost měření obsahu THC a určení vzorku neříká nic o limitu látek v rostlinách, nehledě na účel pěstování, který je klíčový a je klíčový u odrůd s obsahem nad 0,3% THC i u odrůd pod 0,3 %THC a podepřen unijní a českou judikaturou netrestnosti (výzkumu a) léčby.



37.  K neexistenci zákonné policejní normy určující vzorek konopí k měření obsahu THC  (porušení čl. 39 LZPS) dodejme protichůdné tvrzení KS Brno ze dne 20. 2. 2012 (strana spisu 340) a ministra vnitra Chovance ze dne 22. 7. 2015, že policie měří THC a určuje vzorek podle normy OSN, nikoliv EU, jak uvedl NS, viz bod 1 na http://bolsevici.blogspot.com/



38.  Měření obsahu THC v konopí mělo býti od 1. 1. 2010 dle definičního vzorku dle trestního práva, a to ze vzorku celého objemu rostliny konopí dle přílohy 1. A. 1 nařízení č. 455/2009 Sb. ve znění předpisu do vysoce kreativní novelizace nařízením č. 3/2012 Sb. s platností od 5. 1. 2012, tzn. rostlina měla být zvážena, zhomogenizovaná a následně měla proběhnout kvantitativní analýza reprezentativního vzorku.



39.  Takový důkaz žaloba nikdy nedoložila ani po novelizaci vysoce kreativní normou č. 3/2012 Sb. odporující zákonným definicím a normě EU, byť je to pro posouzení trestnosti zásadní a rozdíly v naměřených hodnotách mohou být až stonásobné dle odrůdy a vzorku k měření – viz výše odkazované posudky znalců a nákladná srovnávací studie.



40.  Důkazem kreativity v trestním právu v měření obsahu THC v konopí je sdělení ředitele Kriminalistického ústavu dne 31.1.2013 č.j. KUP-1803-1/ČJ-2013-2303MR, viz bod 5 na http://cannabis-dukazy.blogspot.com/, že policie měří obsah THC podle toho, k jakému účelu jej kdo pěstuje, že policie neměří dle trestní definice konopí dané do 5.1.2012 nařízením č. 455/2009 Sb., ale dle § 2 písmeno d) ZoNL (bez uvedení konkrétní ze tří odlišných definic), protože vládní nařízení č. 455/2009 Sb. určené pro trestní právo je podzákonná norma!



41.  V bodu 5 na http://cannabis-dukazy.blogspot.com/ je doloženo, že jiný útvar policie rozhodl (16. 7. 2015 pod č. j. KRPM-80260-17/ČJ-2015 1400PI), že měří obsah THC právě podle podzákonné definice vzorku konopí v příloze 1. A. 1 nařízení č. 3/2012 Sb.



42.  Dokladem absolutního voluntarismu v trestním právu je pak sdělení ředitele Kriminalistického ústavu dne 28. 2.2013 č.j. KÚP-15853-3/ČJ-2013- 230100 a Kanceláře ředitele Jihomoravské policie dne 19.3.2013 č.j. KRPB- 62944/ČJ-20130600PI , že policie zváží celou rostlinu, oddělí stonek, větvičky a semena, vše zváží a váhu těchto částí rostliny s nulovým obsahem dopočítává ke stanovení obsahu THC v celé rostlině, kdy se měří laboratorně jen zhomogenizovaná herba (vrcholíky) –neřečeno sice z které části rostliny a jak velké a kdy, ale, což je klíčové, zcela jinak než policie Olomouckého kraje.



43.  Policie Olomouckého kraje (resp. OKTE Frýdek Místek) v roce 2014 a 2015 přiznala, že v Ospělově zkonfiskované konopí v letech 2009 – 2014 vůbec neměla nikdy ani zvážené, a to ani podle jedné ze tří zcela odlišných zákonných definic konopí (tedy odlišných na obsah účinných látek) uvedených v § 2 písm d) ZoNL, nebo zvážené dle normy EU (50 kusů vrcholíků 30 cm velkých).



44.  Že policie konopí nikdy ani nezvážila doložila rozhodnutími dne 23.9.2014 pod č.j. KRPM – 120672-3/ČJ-2014-1400AP, dne 1.12.2014 pod č.j. KRPM – 120672-10/ČJ-2014-1400AP a dne 3.4.2015 č.j. KRPM-33089-4/ČJ-2015-1400AP, viz bod 5 na http://cannabis-dukazy.blogspot.com/



45.  Takové důkazy měl NS k dispozici v odmítnutém dovolání č. j. 11 Tdo 181/2015 včetně dalšího důkazu trestní kreativity, kdy ředitel KÚ uváděl, že měření obsahu THC v konopí z celého nadzemního vzorku rostliny dle jedné ze tří definic dle  § 2 písm. d) ZoNL se děje na dožádání policejního orgánu, kdy toto rozhodnutí nemůže nyní dovolatel nalézti a doloží jej posléze.



46.  Sdělení policie 19.3.2013 č.j. KRPB- 62944/ČJ-20130600PI, že policii při měření obsahu THC legislativní změny nezajímají je rovněž dostatečně výmluvné, když rozdíl obsahu látky je pak diametrálně odlišný, policie tvrzení pro Open Royal Academy dokonce zveřejnila jako vzorové sdělení pro veřejnost, jak při měření postupuje http://www.policie.cz/clanek/metodika-mereni-thc.aspx 



47.  Z hlediska zákonné definice vzorku k měření na obsah THC lze s výhradami nálezu Soudu ze dne 23. 7. 2013 č. j. Pl. ÚS 13/12 k porušení čl. 39 LZSP a nemožnosti udělení trestu určeného podzákonným předpisem, nikoliv zákonem, označit jako zákonný vzorek  měření definici konopí dle § 2 písm. d) ZoNL



48.  V § 2 písm. d) ZoNL jsou však 3 zcela odlišné definice konopí (kvetoucí vrcholík/plodonosný vrcholík/ celá nadzemní část rostliny konopí s vrcholíky) s  extrémním rozdílem účinných látek dle jednotlivých definic, což je doloženo nákladnou srovnávací studií Open Royal Academy, kterou prováděl znalec doc. RNDr. Peter Ondra, CSc., viz http://konopijelek.blogspot.com/Nebo případně mělo dojít k upravení unijní normy na definici konopí dle ZoNL a český limit THC do 0,3% THC v celé rostlině dle přílohy 1 Nařízení ES č. 1122/2009, viz http://eu-commission.blogspot.cz/(v metodice je určeno množství, místo a doba sběru, charakter směsi k měření a jeho určení, limitní termín zrání).



49.  Nic z toho nebylo nikdy žalobou a soudem nikdy dodrženo, ani doloženo.



50.  Protože tato věc a její význam přesahuje oblast této kapitoly a dotýká se práva OSN a EU, je odrůdám konopí věnována samostatná kapitola týkají se práva OSN a EU ve světle rozhodnutí NS v roce 2006 a 2008.



51.  Rovněž nedošlo k vyvrácení mylného výroku NS č. j. 8 Tdo 1231 /2011, že pěstitelé konopí do 100m2/osobu pěstitební plochy musí mít povolení k pěstování a zacházení s konopím k účelům pokusnickým. Jak jinak by bylo možné získat povědomí o odlišných genetikách a jejím složení a účincích než pokusnickým bádáním? Ať NS určí nebo uvede, dok je povinným regulátorem, všechny složky exekutivy sdělují, že oni nejsou povinným a OČTŘ oznámení pěstování pěstitelem, jak činil dovolatel, považují mylně za důvod ke konfiskaci.



52.  Nepravdu o nezbytnosti držení licence u pěstitelů do 100m2/osobu dle 29 ZoNL k pokusnickému zacházení s konopím dle §5, odst. 5 ZoNL vylučují Evropské komisi neoznámená novelizace  §§ 29 a 5, odst. 5 ZoNL předpisy č. 362/2004 Sb. a č. 50/2013 Sb. a znění daných předpisů od 20. 5. 2004 do 1. 4. 2013, tzn. v době skutku.



53.  Regulační orgán pro pěstování některé uznané genetiky do 0,2% THC v konopných vrcholících (konopné herbě) měřené dle EU normy u pěstitelů nad 100m2/osobu pěstební plochy je Celní správa. I zde se však pěstování toliko oznamuje, nikoliv povoluje a nedostává se žádná licence. Do 100m2 plochy nebyl a není žádný regulační orgán a pokusy s konopím včetně vrcholíků bez licence a oznámení byly do 1.4.2013 limitovány toliko zákazovými §§ 15 a 24 ZoNL.



54.  Ryze účelové také bylo tvrzení NS č. j. 8 Tdo 1231/2011, že dovolatel neměl povolení k výrobě konopných léčiv, když takové nejde dodnes získat!



55.  MZ ČR licenci k výrobě nevydává a nelze tedy při bagatelním riziku a enormním prospěchu za toto občany vinit i při zacházení s konopím pod/nad 0,3% THC (v jakém vzorku?) k terapeutickým či výzkumným účelům, jak garantuje judikatura unijní a česká a právo OSN, viz nevydání dovolateli rovněž ani osvědčení odborné způsobilosti k pokusnickému zacházení s konopím dle § 5, odst. 5 ZoNL ze dne 14.9.2011 č.j. 46934/2011/PRO a ze dne 26.6.2012 č.j. MZDR 15521/2012-4/PRO uvedené v bodu 2 na  http://ministerstvo-zdravotnictvi.blogspot.com/



56.  Neoznámeným předpisem č. 50/2013 Sb. a konopnou vyhláškou č. 221/2013 Sb. oznámenou Komisi v naléhavém řízení vyhrazenému živelným katastrofám bylo povoleno pěstovat konopí toliko na vysoce omamný samičí květ v hrubém s rozporu s odbornou praxí (část vrcholíku neboli konopné herby, cannabis herba, označovaná jako cannabis flos, je-li květ omamný – cca od 3% THC -, je označován lidově tzv. marihuanou, v průměru na černém trhu dle Vlády ČR cca 15% THC). Konopná herba musí být po odstranění květu vítězem tendru zlikvidována jako škodlivina, což je naprostý odborný a ekonomický nonsens!!!



57.  Naléhavé řízení konopné vyhlášky MZ č. 221/2013 Sb. u Evropské komise s monopolizací 4 holandských genetik konopí s údajným strachem MZ o životy a zdraví občanů (viz zdůvodnění Komisi dne 30.5. 2013) bylo po roce a půl (!!!) slavnostně korunováno v listopadu 2014 prvním výdejem konopí v lékárně v Uherském Hradišti v ceně cca 300 Kč/gram květu (za rok 2015 vydáno pro celou ČR v objemu jedné roční limitní dávky pro jednoho člověka, cca 2 kg!) a první dodávkou pro většinu nemocných nevhodného vysoce omamného konopného květu z Elko plastu v březnu 2016 do lékáren v ceně cca 100 Kč/gram pro občana. Tzn. nejen nevhodné, nevhodně zpracované a podávané, ale také extrémně drahé, cenově nedostupné zboží. Druhá volba je konfiskace, zneuctění, týrání a omezení svobody při neexistenci škody či újmy!



58.  Držitel licence vítěze tendru SUKLu tak dodává do lékáren nikoliv cílené terapeutické produkty jako mast, čípek, olej, spray, tinktura, kapky atd., ale samičí květ ke kouření/inhalaci (krabička po 5 gr) a navíc v nedostupné měsíční ceně terapie dle limitní dávky cca 55 tisíc Kč, v případě vysoce omamného konopí z Elko plastu cca 18 tisíc Kč měsíčně. Přitom jsou odrůdy konopí stonásobně odlišně složené a jinak farmakologicky působí, nebyl žádný výzkum a tzv. znalci a poradci neoznámeného předpisu č. 50/2013 Sb. si hrají na standardizaci léčiva a zcela přehlíží zásadní fakta chemie rostliny konopí a odborné poznatky. 



59.   Rovněž usnesení NS č. j. 8 Tdo 1231 /2011  a č. j. 11 Tdo 181/2015 nereflektovala nevyvrácení  argumentu obhajoby o legalitě jednání dovolatele také dle trestního práva v případě, že nebude argumentace o měření limitu THC uznána pak dvojnásobně. Konkrétně: § 28 – krajní nouze (viz strana spisu 163, MUDr. Přikrylová, MUDr. Táborská a MUDr. Novák) a § 31, odst. 1 trestního zákoníku – přípustné riziko (strana 134, 180, 190 – MUDr. Skřivánek, MUDr. Matlach, RNDr. Ondra, RNDr. Hanuš, MUDr. Hubeňáková), vylučující trestnost skutku, a to také s ohledem na unijní a českou judikaturu netrestnosti léčby a výzkumu konopí ze dne 30. 1. 2008, č.j. 3 Tdo 52/2008 ( Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2008) a judikaturu C‑137/09 Josemans a znění Jednotné úmluvy OSN. Pokud by věc měla být trestná, byly by porušeny základní práva dle LZPS (výzkum, zdraví, právo na život, zákaz mučení, právo na rodinný a osobní život atd.).



60.   NS v usnesení č. j. 11 Tdo 181/2015 zcela ignoroval vypořádat se s nezákonným postupem soudkyně Ivony Otrubové z OS Prostějov, která soudí všechna obvinění dovolatele od roku 2010. Soudkyně vědomě porušila rozsudek NS č.j. 3 Tz 1/2012 ze dne 23.02.2012, který v poslední větě jasně uváděl, že nemůže dovolateli pokutu udělit (za údajně špatnou písemnou omluvu z policejního výslechu ke druhé konfiskaci a obvinění).



61.  Soudkyně OS Prostějov Mgr. Otrubová, vysokou pokutu dovolateli udělila dne 4.5.2012 pod č.j. 0 Nt 820/2011 bez možnosti odvolání a dané usnesení odmítala připojit k dovolání č. j. 11 Tdo 181/2015, což je doloženo i s přípisem a komentářem advokáta dovolatele pro NS na http://os-prostejov.blogspot.com/.



62.  NS v usnesení č. j. 11 Tdo 181/2015 zcela ignoroval aplikovatelnost rozsudku SDEU C 59/11 Association Kokopelli proti Graines Baumaux SAS, když SDEU doložil práva občanů EU pěstovat a obchodovat svobodně i rostliny s deklarací nejen na výnos a obchodní aktivity, ale i rostliny z důvodů ochrany krajiny, kulturní rozmanitosti a zachování dědictví. Tím není dovolatelem jakkoliv zpochybněn limit obsahu THC do 0,3 % THC v celé rostlině konopí (cannabis) dle § 2 písm d) a 24 ZoNL, avšak nad 100 m2/osobu je EU limit určen do 0, 2 % THC pouze v cannabis herba dle normy EU. Rozdíly obsahu účinných látek jsou diametrálně odlišně a neexistuje regulační orgán a certifikační autorita, která takové genetiky zapíše, byť jejich pěstování zákon povoluje. Typickým příkladem je původní odrůda konopí Rastislavické vyřazené unijní metodikou obsahu do 0,2% THC v herbě dle normy EU, avšak plnící limit do 0,3% THC z celé nadzemní části rostliny včetně herby (vrcholíků) a vysoce podlimitní dle trestní normy platné do 5. 1. 2012 před novelizací nařízením č. 3/2012 Sb. 



IV.

Judikatura Nejvyššího soudu ve světle práva OSN a EU a předběžné otázky



63.  Judikáty Nejvyššího soudu dne 23.7.2006 č.j. 3 Tdo 687/2006 a ze dne 30. 1. 2008, č.j. 3 Tdo 52/2008 ( Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2008) v souladu s Jednotnou úmluvou o návykových látkách a právem EU určily, že a) pěstování konopí není produkce – výroba – zacházení – distribuce konopí a jeho produktů a b) léčba (výzkum) konopím není trestný čin.



64.  Usnesení se však nevyrovnala s porušením práva EU a OSN Českou republikou od 20. 5. 2004 Komisi neoznámenou novelizací § 29 ZoNL ze tří důvodů.



65.  Zaprvé jde o neexistenci agentury a výdej licencí, když bylo občanům povoleno od 20.5.2004 - 1.4.2013 bez oznámení jakémukoliv regulačnímu orgánu pokusnické bádání (§ 5 odst. 5 ZoNL do 1. 4. 2013) s konopím, tzn. včetně cannabis herba  a) do 0,3% THC v celé rostlině konopí pěstované do 100m2/osobu, b) do 0,3% THC v celé rostlině konopí včetně kořene pěstované na ploše do 100m2/osobu (od 1. 1. 2010 – 5. 1. 2012) a c) do 0,2% THC v konopné herbě (vrcholíky s květy a listy).



66.  Bez agentury a bez licencí je povoleno toliko zahradnické a průmyslové pěstování konopí.



67.  Zadruhé jde o neexistenci agentury a výdej licencí při povolení pokusnického pěstování konopí a pokusnicky zpracovaného na vrcholíky (cannabis herba), což právo OSN bez agentury a licence zakazuje, stejně jako zakazuje bez licencí provádět izolaci pryskyřic s THC z konopí (jak do 0,2% THC, tak nad 0,3% THC).



68.  Pouze tyto dva úkony (průmyslové a zahradnické zpracování) vymezuje právo OSN a EU při povolení pěstování bez licence a agentury!



69.   Že většina neevropských států povolujících pěstování konopí na herbu nemá agenturu (Izrael ji zavedl vloni po dvaceti letech pěstování a dle vědců a především nemocných je to krok zpět). Licence však naprostá většina těchto zemí vydává.



70.  V ČR je však licence vydávána bez oznámení Komisi novelizací klíčových §§ 24, 15, písm.e)  a 5, odst. 5 ZoNL od 1. 4. 2014 díky znění §§ 24a) a 24b) pouze a jen vítězi tendru SUKLu a pouze pro produkci konopí na květ (cannabis flos = cca 1/5 – 1/3 z cannabis herba dle odrůdy, poměry jednotlivých částí rostliny jsou uvedeny ve znaleckém vyjádření doc. RNDr. Lumíra Hanuše, Dr.Sc. ze dne 13. 3. 2015 v otázce č. 19 http://univerzita-palackeho.blogspot.com/)



71.  Tvrzení předkladatelů neoznámeného zákona č. 50/2013 Sb., že agentury musí být zřízeny až při pěstování konopí na cannabis flos (květ), je ryze účelová nepravda, což dovolatel podrobně dokládá v označené aktivní ústavní stížnosti. Tak jako neexistuje žádné technické konopí, tak neexistuje žádná lékařská marihuana.



72.  Každé konopí je technické, každé konopí je léčivé, ne každé konopí je však omamné. Představa, že neomamné konopí není léčivé, je naprostý odborný nonsens. Bohužel díky zákazu výzkumu víme stále málo, které složení konopí je vhodné na tu kterou nemoc (lze očekávat do cca 10-15 let). Do 20 let se očekává, že většina léčiv bude na bázi konopí, resp. díky poznatkům získaným výzkumem endo kanabinoidních struktur a systémů (dnes cca 100 studií měsíčně!!!).



73.  Přestože se dnes v lékopisech vyskytují dva kanabinoidy zapsané v konopných vyhláškách, a to kanabinoidy CBD a THC, lze doložit vysoký terapeutický úspěch i s konopím, které tyto dva kanabinoidy vůbec neobsahovaly (pod 0,1%) Dnes víme, že existuje cca 150 kanabinoidů, izolace účinných látek z konopí je pro nemocného škodlivá (výhodná pouze pro farmaceutické obchodní společnosti), komplex látek působí synergický efekt, v konopí je přes tisíc látek (z významných jmenujme terpeny, flavonoidy a v příloze lékopisu zapsaný konopný olej).



74.  Zatřetí jde o neexistenci právní normy k určení vzorku k měření konopí s obsahem do 0, 3 % THC v celé rostlině včetně herby (2004 -2016) a celé rostlině s kořenem (2010 - 2012) při legalitě tohoto konání bez jakéhokoliv omezení a licence (kromě zákazových §§ 15 a 24 ZoNL), a tedy došlo a dodnes dochází k udílení trestu bez zákonného předpisu od 20. 5. 2004, což jsou popřené fundamenty trestního práva a právního státu dle práva OSN, Evropy i EU.



75.  S ohledem na výše uvedené argumenty, které snáší dovolatel v tomto dovolání, se dovolatel domnívá, že Soud I. i II. stupně věc nesprávně právně posoudil, a to zejména co se týká výzkumu a přípustného rizika jako okolnosti vylučující protiprávnost dle § 31 trestního zákoníku. K tomuto se váže i konstatování, že ochranné opatření bylo uloženo též v rozporu se zákonem. Posouzení otázky výzkumu a přípustného rizika jako okolnosti vylučující protiprávnost, tedy faktický střet těchto dvou práv, kdy je v důsledku definovaného jednání vyloučeno trestněprávní, resp protiprávní hodnocení tohoto jednání, je třeba dle názoru dovolatele vyložit a aplikovat na jeho případ, v němž podává toto své dovolání. Otázka protiprávnosti jednání je totiž základním předpokladem pro vydání ochranného opatření zabráním věci. Dále soudu dovolatel vytýká, že neprovedl ním navržené důkazy, na základě kterých nezjistil kompletně skutkový stav. Navrhování svědci se měli vyjádřit mimo jiné k mému výzkumu, k povaze pozitivních léčebných účinků konopí, k případné škodlivosti konopí a k nesprávnému způsobu měření obsahu THC v konopí. Soud se měl zabývat otázkou škodlivosti vydaných rostlin, měl zkoumat, zda je správně zvolena metoda výpočtu THC v rostlinách, měl zkoumat povahu jednání dovolatele, tj. zda se jednalo o výzkum, který vylučuje protiprávnost, či trestnou činnost. K tomuto všemu se měli odborně vyjádřit navržení svědci, které soud odmítl vyslechnout s odůvodněním, že je to nadbytečné. Je tedy zjevné, že soud prvního a následně i druhého stupně, dovolateli neumožnil prokazovat, že jednal v souladu s § 31 trestního zákoníku, kdy pěstoval a zpracovával konopí, a to z důvodu výzkumu a pro léčebné účely. Soud konstatuje, že: Otázka léčivých účinků konopí, zda se jedná o rostlinu škodlivou či nikoli, není otázka, kterou má řešit soud v rámci řízení o zabrání věci….Otázka jeho léčivých účinků tak není předmětem řízení. Pokud však soud má v úmyslu uložit ochranné opatření zabrání věci dle § 101 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, tak toto jsou přesně otázky, které řešit podle mého názoru má. Z logiky věci je nejprve nutno zjistit povahu konkrétně zabraných věcí, jejich škodlivost, nebezpečnost – tedy protiprávnost v rámci toho, že jsem toto konopí pěstoval, případně pozitivní vlastnosti, a to vše hodnotit v souvislosti s účelem, pro které byly věci vytvořeny a používány. Konečně by se soud měl zabývat i tou otázkou, zda vůbec zabrané věci byly svojí povahou a naměřeným množstvím, předmětem nebo výsledkem trestního jednání. K tomu dovolatel také soudu navrhnul důkazy, kterými chtěl prokazovat, že naměřené hodnoty THC, byly zjištěny nesprávnou metodou a nesprávným, neodborným postupem. Konečně dovolatel navrhnul i přezkoumání zákonnosti aplikace zákonných norem na tento případ, kdy poukazoval na skutečnost, že aplikovaný právní předpis není v rámci EU na můj případ přímo aplikovatelný, k tomu viz. návrh na předběžnou otázku. Zde se dle názoru dovolatele měl soud zabývat tím, jestli se jedná o věci, které ohrožují bezpečnost lidí, nebo naopak se jedná o věci, které jsou užívány k výzkumu, kdy nelze společensky prospěšného výsledku dosáhnout jinak. Nelze souhlasit s právním hodnocením soudu, který věci zabral s odůvodněním, že se jedná o věci, které ohrožují bezpečnost lidí, aniž by se zabýval jejich vlastnostmi, případně vyslechl odborníky, kteří se dlouhodobě zabývají problematikou. Otázka škodlivosti a konkrétních vlastností konopí je otázkou odbornou a nikoliv právní. Dovolatel trvá na tom, že zabrané věci byly určeny pro výzkum a jeho jednání bylo zcela v intencích § 31 trestního zákoníku, tedy nedopustil se trestně právního jednání, zabrané věci nepochází z trestné činnosti a rozhodně nejsou společensky nebezpečné a neohrožují bezpečnost lidí. Od vědeckých poznatků, na kterých je postavena trestnost pěstování konopí se dovolatel odchýlil, jelikož normovaný stav vědeckého poznání byl již prokazatelně překonán. Dále dovolatel tvrdí to, že míra rizika, která spočívá v pěstování konopí pro výzkum a léčebné účely, je podstatně menší než pravděpodobnost společensky očekávaného výsledku, který by byl pozitivní. Tedy pěstování konopí nenarušuje právem chráněný zájem na ochranu společnosti před toxikomanií, pokud je pěstováno a zpracováváno odborným způsobem a zároveň používáno na výzkum a léčbu. Zde je společenská prospěšnost léčebného konopí mnohem vyšší, než případná míra rizika. Tyto aspekty však soud zcela pominul, zaměřil se jen na ustanovení § 283 odst. 1 trestního zákoníku, kdy nevzal vůbec v úvahu přípustné riziko dle § 31 trestního zákoníku. Také ve svém odůvodnění rozsudku soud I. stupně vůbec neuvedl, proč se domnívá, že zabrané věci ohrožují bezpečnost lidí. Samotný fakt, že se jedná o rostlinu konopí, která může být za určitých okolnosti nebezpečná, nebo zneužitelná, neznamená, že je nebezpečná a zneužita v tomto konkrétním případě. S tímto se soud vůbec nevypořádal, přesto že by v odůvodnění usnesení měl vyložit jakými úvahami, se při hodnocení důkazů řídil, zejména pokud si vzájemně odporují, dále  by měl sdělit, co soud vedlo k podanému právnímu hodnocení (zde tedy konkrétně proč jsou věci nebezpečné lidem a je třeba aplikovat § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Obecné konstatování že konopí obsahovalo větší množství THC než povoluje zákon, je poměrně zjednodušující, zvláště pak ve světle nesprávného výpočtu THC v rostlině, tedy nepřesné a dle názoru dovolatele absentuje v rozhodnutí soudu I. stupně, ale i soudu II. stupně, jak se vypořádal s dovolatelovou obhajobou.

V.

Závěrečné ustanovení



76.  Dovolatel žádá laskavě NS s ohledem na čl. 267 odst. 3 SFEU aby položit v příloze uvedené předběžné otázky SDEU jak ve francouzštině, tak angličtině, neboť dosud není rozhodnut o jazyku řízení. 





Na základě výše uvedeného navrhuje dovolatel, aby Nejvyšší soud rozhodl, že Usneseni Krajského soudu v Brně č.j. 5 To 317/2015 a usnesení OS Prostějov č.j.  3 Nt 1151/2014 se ruší a věc se vrací odvolacímu soudu se závazným právním názorem, k novému projednání a rozhodnutí.



                                                                       Mgr. Dušan Dvořák, MMCA



Příloha – Předběžné otázky Soudnímu dvoru EU

 





BURGET KALABIS
advokátní kancelář, s.r.o.

Aloise Krále 10, 796 01 Prostějov
www.burgetkalabis.cz
burgetkalabis@burgetkalabis.cz
Tel./Fax: 582 349 506






Příloha k dovolání


Předběžné otázky SDEU



1.   Je třeba čl. 267 odst. 3 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání v postupu Nejvyššího soudu, který odmítá svolit položit předběžné otázky Soudnímu dvoru Evropské unie ve věci nevymahatelnosti ustanovení zákona o návykových látkách, a to na základě tvrzení Nejvyššího soudu (č.j. 8 Tdo 1231/2011), že daný zákon transponuje předpisy Evropského společenství, konkrétně nařízení ES, které se ovšem transponovat nesmí?



2.   Představuje § 29 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim pěstování cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) přešel od režimu, kdy nebylo možné pěstovat cannabis bez hlášení úřadům, na režim, kdy toto možné je až do velikosti pěstební plochy do 100 m2/osobu, a to na základě zákona č. 362/2004 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?



3.    Je třeba v roce 2009 novelizované nařízení Komise (ES) k určení omamných a neomamných odrůd cannabis „Metodou společenství pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis“ č. 1122/2009 (příloha č. 1) ze dne 30. listopadu 2009 vykládat v tom smyslu, že brání ve stanovení jiných metod pro měření obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách cannabis ke zjištění omamnosti odrůdy, než je metoda uvedená v citovaném unijním přepisu?



4.    Představuje § 5 odst. 5 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že jeho novelizací zákonem č. 50/2013 Sb. byl stanoven pro zacházení s cannabis k účelům výzkumným (pokusnictví) a národohospodářským (průmysl) nový limit obsahu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů, a to nově s limitem do 0,3 % THC, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?



5.   Představuje § 8 odst. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim přešel od režimu, kdy není nárok na vydávání povolení k zacházení s návykovými látkami, na režim, kdy takový nárok je daný, a to na základě zákona č. 141/2009 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?



6.   Je třeba čl. 9 směrnice 98/34/ES vykládat v tom smyslu, že brání v použití naléhavé procedury dle odst. 7 uvedeného ustanovení v případě vnitrostátní úpravy, jako je vyhláška č. 221/2013 Sb., kterou se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem cannabis pro léčebné použití, jejímž prostřednictvím jsou stanoveny požadavky na jakost léčebného cannabis?



7.   Představuje § 24b zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že požaduje, aby veškerý vypěstovaný cannabis pro léčebné použití byl předáno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55? 



8.   Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 221/2013 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je de facto třeba dovážet z Nizozemska, kde je pěstované k omamným účelům, a které je prokazatelně méně vhodné pro léčebné použití než jiné (vnitrostátní či dovezené) odrůdy cannabis včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, jejichž léčebné použití je naopak zakázáno? 



9.   Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU ve světle skutečnosti, že Soudní dvůr v rozsudku ve věci C-137/09 Josemans explicitně uznal přípustnost používání omamných látek, jako je cannabis, k léčebným a výzkumným účelům, vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje pouze použití nevhodného léčebného cannabis (dovezeného z Nizozemska) sloužícího primárně k omámení a pod hrozbou trestní sankce zakazuje veškeré pěstování, výzkum a užívání jiných (vnitrostátních či dovezených) odrůd cannabis vhodnějších k léčebnému použití?



10.                Představuje § 15, písm. e) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách tím, že zákonný režim izolace látek z cannabis k účelům výzkumným a terapeutickým přešel od režimu, kdy nebylo možné tuto činnost provádět, na režim, kdy toto možné je, a to na základě zákona č. 50/2013 Sb., kterým se změnil zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, technický předpis ve smyslu čl. 1 odst. 11 směrnice 98/34/ES a je tudíž s ohledem ke skutečnosti, že dané ustanovení nebylo oznámeno Evropské komisi v souladu s čl. 8 a 9 směrnice 98/34/ES, nevymahatelné ve smyslu rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-194/94 CIA Security International, bod 55?



11.                Je třeba čl. 34 Smlouvy o fungování EU vykládat v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, jako je zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a vyhláška č. 236/2015 Sb., neboť tyto vnitrostátní právní předpisy stanoví požadavky na jakost léčebného cannabis, které je prokazatelně méně aplikovatelné pro léčebné použití řady nemocí včetně zcela neomamných odrůd cannabis a neomamných metod aplikací omamného cannabis, které jsou naopak de iure zakázány vyrábět? 





Les questions préjudicielles à la Cour de Justice de l'Union européenne



1) L'article 267 paragr. 3, du Traité sur le fonctionnement de l'Union européenne doit-il être interprété comme empêchant la Cour suprême de prendre des mesures, que la Cour suprême cite comme raison de refuser d'accorder la permission de poser des questions préjudicielles à la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant l'inapplicabilité de dispositions légales de la loi 167/1998 Coll. aux substances addictives (désormais loi sur les substances addictives), basée sur la constatation de la Cour suprême de la République tchèque (réf. n° 8 TDO 1231/2011), que la loi sur les substances toxicomanogènes transpose une disposition juridique de la Communauté européenne, spécifiquement une directive communautaire, qui cependant ne doit pas être transposée.


 

2) Étant donné que suite à la loi 362/2004 Coll. (CZ), qui modifie la loi sur les substances addictives, le régime juridique de la culture du chanvre pour la recherche (expérimentale) et à des fins industrielles est passé de régime sous lequel la culture du chanvre n'était pas autorisée sans avis préalables aux autorités, à régime sous lequel la culture du chanvre sans avis préalable aux autorités est autorisée jusqu'à 100m2 par personne, le paragraphe 29 de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement technique au sens de l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, et est-ce ainsi, considérant que cette clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en termes de procédure de règlement de la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?


 

3) La réglementation de la Commission européenne (CE) n° 1122/2009 pour la détermination des variétés de chanvre narcotique et non narcotique d'après la "Méthode communautaire pour la détermination quantitative du contenu Δ9-tétrahydrocannabinol des variétés de chanvre" (annexe I du règlement du 30 Novembre 2009), doit-elle être interprétée comme empêchant d'autres méthodes de déterminer la teneur en Δ9-tétrahydrocannabinol des variétés de chanvre et de leurs effets narcotiques, au lieu d'adopter la méthode énumérée dans le règlement?


 

4) L'art. 5 paragr. 5 de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement au sens de l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, alors que sa modification par la loi (CZ) 50/2013 Coll. établit un nouveau seuil de la teneur en THC à des fins de recherche (expérimentale) et pour un usage industriel, jusqu'à 0,3% la teneur en THC, et est-ce ainsi, alors que la clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?


 

5) L'art. 5 paragr. 5 de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, dés lors qu'il modifie le régime juridique de la manipulation de substances addictives, du régime dans lequel les licences pour la manipulation de substances addictives pourrait ne pas être appliquées, à un régime sous lequel les licences pour la manipulation peuvent être appliquées, conformément à la loi n° 141/2009 Coll. (CZ), qui a modifiée la loi sur les substances addictives, et est-ce ainsi, considérant que cette clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?


 

6) L'art. 9 de la directive 98/34/CE doit-il être interprété comme empêchant l'adoption d'un règlement sans délai pour des raisons urgentes, selon l'art. 7 de la directive pour la régularisation nationale, tel que le décret n° 221/2013 Coll. qui précise les conditions de prescription, la préparation, la distribution et l'utilisation d'agents pharmaceutiques préparés individuellement (CZ), qui stipule les exigences pour les propriétés médicinales du chanvre?


 

7) L'art. 24a de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l'art. 1 parag. 11 de la directive 98/34/CE,étant donné qu'il établit l'obligation d'avoir une licence pour la culture du chanvre, et est-ce ainsi, puisque la clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?


 

8) L'art. 24b de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, alors qu'il exige que tout le chanvre médicinal soit rendu à l'Institut d'Etat pour le contrôle des drogues, et est-ce ainsi, puisque la clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne, concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?


 

9) L'article n° 34 du traité sur le fonctionnement de l'Union européenne doit-il être considéré comme un obstacle à la réglementation nationale, telle que la loi n° 378/2007 Coll. sur les produits pharmaceutiques (CZ), loi sur les substances toxicomanogènes et le décret n° 221/2013 Coll. (CZ), puisque ces règlements définissent les exigences pour les propriétés du chanvre médicinal, qui, de facto, doit être importé des Pays-Bas, où il est cultivé pour être utilisé comme stupéfiant, et qui est manifestement moins adapté à des fins médicinales que les autres (produites à l'échelle nationale ou importées) souches de chanvre, incluant des souches de chanvre non narcotiques et des méthodes d'application non narcotiques de chanvre narcotique, qui ne sont pas autorisées pour un usage médicinal?


 

10) Compte tenu des conclusions de la Cour de Justice de l'Union européenne à C-137/09 Josemans, qui déclare explicitement la recevabilité de l'utilisation de substances narcotiques, telles que le chanvre, à des fins médicales et de recherche, l'article n° 34 du traité sur le fonctionnement de l'Union européenne doit-il être interprété comme un obstacle à la réglementation nationale, qui ne permet que l'utilisation d'un chanvre médicalement inadapté (importé des Pays-Bas), principalement destiné à l'intoxication, et sous sanctions légales interdisant toute cultivation, recherche et utilisation de toutes autres (produites nationalement ou importées) souches de chanvre, qui seraient plus appropriées à des fins médicinales?



11) L'art. 15e de la loi sur les substances toxicomanogènes constitue-t-il un règlement, au sens de l'art. 1 paragr. 11 de la directive 98/34/CE, puisqu'il modifie le régime juridique des séparations de substances obtenues à partir de chanvre, pour la recherche et à des fins médicales, d'un régime où cela n'était pas été autorisé à un régime où cela peut être autorisé, sur la base de la loi n° 50/2013 Coll. (CZ), qui modifie la loi sur les substances addictives, et est-ce ainsi, puisque la clause n'a pas été notifiée à la Commission européenne, conformément à l'art. 8 et 9 de la directive 98/34/CE, inapplicable en terme de règlement de procédure de la Cour de Justice de l'Union européenne concernant C-194/94, CIA Sécurité Internationale, point 55?



Prelimanary questions

1) Does article 267 par. 3 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as preventing the Supreme Court from taking action, which the Supreme Court cites as reason to refuse to grant permission to pose preliminary questions to the European Court of Justice regarding the unenforceability of legal provisions of the Act 167/1998 Coll. on Addictive Substances (henceforth Addictive Substances Act), based the on the finding of the Czech Supreme Court (ref. No. 8 Tdo 1231/2011) that the Addictive Substances Act transposes a legal provision of the European Community, specifically an EC directive, which however must not be transposed.


2) Given that following Act 362/2004 Coll (CZ), which amends the Addictive Substances Act, the legal regime of growing hemp for research (experimental) and industrial purposes has shifted from regime under which growing hemp was not allowed without prior notice to authorities to regime under which growing hemp without prior notice to authorities is allowed up to a growing area of 100m2 per person, does § 29 of the Addictive Substances Act represent a technical regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the directive 98/34/EC and is it thus, considering that this clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?

3) Does the European Commission regulation(EC)No. 1122/2009 for determining of narcotic and non-narcotic hemp varieties following the “Community method for quantitative determination of Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp varieties” (Annex I of the regulation from November 30, 2009), have to be interpreted as preventing other methods for determining Δ9-tetrahydrocannabinol content in hemp varieties and their narcotic effects, than the method listed in the regulation from being enacted?


4) Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since its amendment by Act (CZ) 50/2013 Coll. establishes a new THC content threshold for research (experimental) and industrial purposes, up to 0, 3 % THC content, and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?


5) Does art. 5 par. 5 of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC since it changes the legal regime of manipulation with addictive substances from regime under which licences for manipulation with addictive substances could not applied for to a regime under which licences for manipulation can be applied for in accordance with Act No. 141/2009 Coll. (CZ), which amended the Addictive Substances Act and is it thus, considering that this clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?


6) Does art. 9 of the directive 98/34/EC have to be interpreted as preventing the passing of a regulation without delay for urgent reasons according to art. 7 of the directive for national regularization such as Decree No. 221/2013 Coll. which states the conditions for prescription, preparation, dispensing and use of individually prepared pharmaceutical agents (CZ), which states the requirements for the properties of medicinal hemp?


7) Does art. 24a of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it establishes the requirement of having a licence for growing hemp and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?


8) Does art. 24b of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it requires that all medicinal hemp be turned in to the State Institute for Drug Control and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?


9) Does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping national regulation such as Act No. 378/2007 Coll. on pharmaceuticals (CZ), Addictive Substances Act and decree No. 221/2013 Coll. (CZ), since these regulations set the requirements for the properties of medicinal hemp which de facto has to be imported from the Netherlands where it is grown for use as a narcotic and which is demonstrably less suitable for medicinal purposes than other (nationally produced or imported) strains of hemp, including non-narcotic hemp strains and non-narcotic methods of application of narcotic hemp, which are not allowed for medicinal use?


10) Considering the findings of the European Court of Justice in C-137/09 Josemans, which explicitly state the admissibility of using narcotic substances such as hemp for medical and research purposes, does article No. 34 of the Treaty on the Functioning of the European Union have to be interpreted as estopping national regulation which only allows the use of medically unsuitable hemp (imported from the Netherlands), primarily intended for intoxication and under legal sanctions prohibits all growing, research and use of other (nationally produced or imported) hemp strains, which would be more suitable for medicinal purposes?


11)Does art. 15 e) of the Addictive Substances Act represent a regulation in the sense of art. 1 par. 11 of the Directive 98/34/EC as it changes the legal regime of separation substances from hemp for research and medical purposes from regime where this was not allowed to a regime when it may be allowed based on Act No. 50/2013 Coll. (CZ) which amended the Addictive Substances Act and is it thus, since the clause has not been notified to the European Commission in accordance with art. 8 and 9 of the directive 98/34/EC, unenforceable in terms of the European Court of Justice ruling concerning C-194/94 CIA Security International, point 55?